Tu banner alternativo

Vsevolod I. Jaroslavič

Dnes se ponoříme do fascinujícího světa Vsevolod I. Jaroslavič, tématu, které v celé historii přitahovalo pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur. Vsevolod I. Jaroslavič je nevyčerpatelným zdrojem inspirace a fascinace, ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho transformační síle v životech lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vsevolod I. Jaroslavič, od jeho počátků až po jeho nejnovější trendy, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a dopadu na moderní svět.

Tu banner alternativo
Vsevolod I. Kyjevský
Narození1030
Kyjev
Úmrtí10. dubna 1093 (ve věku 62–63 let)
Vyšhorod
Místo pohřbeníKatedrála svaté Sofie
Povolánípolitik
ChoťAnastázie Monomachovna Byzantská (1046–1067)[1][2][3]
Anna Polovská (od 1068)[4][1][2]
DětiVladimír II. Monomach[5][6][2]
Adéla Kyjevská[2]
Rostislav Perejaslavský[7]
Anna Kyjevská[8][9][10]
Kateřina Kyjevská
RodičeJaroslav I. Moudrý[1][2] a Ingegerda Švédská[2]
RodRurikovci
PříbuzníAnna Kyjevská, Anastázie Rurikovna, Alžběta Kyjevská, Izjaslav Jaroslavič, Igor Jaroslavič, Svjatoslav II. Jaroslavič, Vladimír Jaroslavič a Vyacheslav Yaroslavich (sourozenci)
Funkcečernigovský kníže (1073–1078)
kyjevský kníže (1076–1077)
kyjevský kníže (1078–1093)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsevolod I. Jaroslavič (1030 – 13. dubna 1093) byl kyjevský kníže z rodu Rurikovců, vládl v letech 1076 až 1077 a 1078 až 1093. Byl synem Jaroslava Moudrého a švédské princezny Ingigerd.

Perejaslavský kníže

Vsevolod vládl dlouhá léta Perejaslavli, kterou mu odkázal ve své závěti otec. V té době úzce spolupracoval se svými staršími bratry, kyjevským knížetem Izjaslavem a černigovským knížetem Svjatoslavem, což jim umožnilo kontrolovat v podstatě celé území ruského státu. Historici proto často píší o triumvirátu. Roku 1073 získal na základě stařešinského práva po svém bratru Svjastoslavovi II., který vyhnal Izjaslava z Kyjeva a usedl na knížecí stolec, Černigov a dosadil sem svého syna Vladimíra.

Po Svjatoslavově smrti roku 1076 se stal kyjevským knížetem, ale trůn brzy přenechal staršímu Izjaslavovi, který se vrátil z ciziny. Izjaslav však již roku 1078 zahynul a Vsevolod znovu usedl na knížecí stolec v Kyjevě. Jeho vláda byla vyplněna množícími se dynastickými rozbroji a sílícími útoky kočovných Polovců, kterým se snažil čelit s pomocí svých synů, především nejstaršího Vladimíra.

Rodina

Vsevolodovou ženou byla byzantská princezna, dcera nebo neteř císaře Konstantina IX. Monomacha. Podle pozdější ruské tradice poslal prý císař s nevěstou knížeti panovnickou korunu, tzv. Monomachovu čapku, kterou používala ke své korunovaci veliká knížata moskevská od roku 1498. Ve skutečnosti však šlo o zlatou přilbu egyptské provenience, kterou ve 14. století získal Ivan I. Kalita od tatarského chána. V tomto manželství se kromě dalších dětí narodil kyjevský kníže Vladimír II. Monomach.

Literatura

  • PICKOVÁ, Dana. Velké ruské dějiny I: Od Rusi k moskevskému carství. Praha: Nakladatelství Epocha, 2023.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij: Всеволод-Андрей Ярославич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VII. 1892.
  2. ↑ a b c d e f Kindred Britain.
  3. ↑ Dostupné online. .
  4. ↑ Анны. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  5. ↑ Владимир-Василий Всеволодович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa. 1892.
  6. ↑ Владимир Мономах. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 6. 1912.
  7. ↑ Ростислав Всеволодович. In: Ruský biografický slovník, svazek 17. 1918.
  8. ↑ Sergej Semjonovič Trubačov: Анна Всеволодовна. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  9. ↑ Анна, святые русские. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
  10. ↑ Анна-Янка. In: Pravoslavná teologická encyklopedie, svazek 1. 1900.

Externí odkazy

Předchůdce:
Svjatoslav II. Jaroslavič 		(veliký) kyjevský kníže
1076–1077 		Nástupce:
Izjaslav Jaroslavič
Předchůdce:
Izjaslav Jaroslavič 		(veliký) kyjevský kníže
1078–1093 		Nástupce:
Vladimír II. Monomach
Ruští panovníci
Velkoknížata Kyjevské Rusi
(862–1157)

Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)

Velkoknížata vladimirsko-suzdalská
(1125–1389)

Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389)

Velkoknížata moskevská
(1276–1547)

Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547)

Ruští carové
(1547–1721)

Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721)

Ruští imperátoři
(1721–1917)

Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot