V tomto článku se ponoříme do tématu William Heinesen, protože je to aspekt, který se v poslední době stal velmi aktuálním. Z různých úhlů pohledu William Heinesen ovlivnil společnost a vyvolal debaty v různých oblastech. Proto je nezbytné podrobně prozkoumat implikace a důsledky, které William Heinesen obnáší, a také analyzovat možná řešení nebo alternativy. Kromě toho se budeme zabývat různými názory odborníků v oboru, kteří zdůrazní relevantní aspekty, které pomohou lépe porozumět důležitosti William Heinesen v naší současné realitě.
William Heinesen | |
---|---|
Narození | 15. ledna 1900 Tórshavn |
Úmrtí | 12. března 1991 (ve věku 91 let) Tórshavn |
Povolání | básník, malíř, překladatel, hudební skladatel, spisovatel a scenárista |
Ocenění | Holbergova medaile (1960) Literární cena Severské rady (1965) Cena kritiky (1980) Nordická cena Švédské akademie (1987) Ingenio et arti |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andreas William Heinesen (15. ledna 1900, Tórshavn – 12. března 1991, tamtéž) byl dánsky píšící faerský spisovatel. Věnoval se próze i poezii, výtvarnému umění a hudbě.
Vystudoval obchodní akademii v Kodani, krátce se věnoval žurnalistice.
Literárně debutoval sbírkou lyrické poezie Arktické elegie (1921). S největším ohlasem se setkaly romány Na severu ostrov září (1938), Černý kotel (1949), Ztracení muzikanti (1950), Matka Kuřátka (1952), Dobrá naděje (1964) a Věž na konci světa (1976). Dále napsal například sbírky povídek Začarované světlo (1957), Gamalielova posedlost (1960) a Laterna magica (1985).
V roce 1965 získal Literární cenu Severské rady.