Yılmaz Güney

Dnes je Yılmaz Güney vysoce aktuální téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Význam Yılmaz Güney spočívá v jeho dopadu na každodenní život lidí a také v jeho vlivu na globální rozhodování. V tomto článku prozkoumáme důsledky Yılmaz Güney do hloubky, analyzujeme jeho příčiny, účinky a možná řešení. Od svého vzniku až po současnou situaci byl Yılmaz Güney předmětem diskusí a úvah a hrál klíčovou roli při utváření světa, ve kterém žijeme. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se pokusíme osvětlit různé aspekty kolem Yılmaz Güney s cílem poskytnout našim čtenářům kompletní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Yılmaz Güney
Rodné jménoYılmaz Pütün
Narození1. dubna 1937
Adana
Úmrtí9. září 1984 (ve věku 47 let)
14. pařížský obvod
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Grave of Güney
Povolánífilmový režisér, herec, scenárista, střihač, básník a umělecký producent
OceněníGolden Orange Award Best actor (1967 a 1970)
International Adana Film Festival Awards (1971)
Orhan Kemal Novel Prize (1972)
Golden Orange for Best Screenplay (1975)
Zlatá palma
ChoťNebahat Çehre (1967–1968)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yılmaz Güney (1. dubna 19379. září 1984) byl kurdský filmový režisér, scenárista, herec a spisovatel. Ve svých filmech se obvykle věnoval obtížné situaci lidí z nižších vrstev turecké společnosti. Na filmovém festivalu v Cannes v roce 1982 vyhrál Zlatou palmu za film Cesta (Yol), který spolurežíroval s Şerifem Görenem. Za propagaci kurdské kultury a jazyka byl pronásledován tureckou vládou.

Poprvé byl uvězněn v roce 1960 poté, co v zemi převzala vládu vojenská junta. Ve vězení strávil dva roky a během nich napsal politickou novelu They Died with Their Heads Bowed.

Znovu uvězněn byl v letech 1972–1974. Krátce po propuštění na amnestii byl opět zatčen a obviněn z údajného zabití prokurátora. Byl odsouzen k 19 letům vězení. Z vězení uprchl v roce 1981 a uchýlil se do exilu ve Francii. Yilmaz celý život trval na své nevině.

Hrál ve více než stovce filmů, k padesáti napsal scénář, sedmnáct jich režíroval. V době, kdy byl ve vězení, jeho projekty dokončovali či realizovali Temel Gürsu, Atif Yilmaz, Bilge Oglaç, Zeki Ökten a Şerif Gören. Posledním Güneyovým opusem bylo vězeňské drama Zeď (Duvar / Le mur), natočené ve Francii.

Umřel v Paříži na rakovinu žaludku.

Reference

Externí odkazy