V dnešním světě převzal Yvonne Sanchez zásadní roli ve společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Yvonne Sanchez významně ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a jak se chováme k ostatním. Proto je klíčové plně porozumět roli, kterou Yvonne Sanchez hraje v našem každodenním životě, a jak ji můžeme co nejlépe využít. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Yvonne Sanchez, od jeho původu až po jeho vývoj a důsledky, které má v dnešním světě. Kromě toho budeme analyzovat možné příležitosti a výzvy, které vyplývají z přítomnosti Yvonne Sanchez v naší společnosti.
| Yvonne Sanchez | |
|---|---|
Yvonne Sanchez (27. září 2012) | |
| Základní informace | |
| Narození | 4. září 1967 (58 let) |
| Žánry | Jazz Latin |
| Povolání | zpěvačka-textařka, hudebnice |
| Nástroje | zpěv |
| Aktivní roky | 1994–současnost |
| Vydavatel | Warner Music Czech Republic |
| Web | yvonnesanchez.eu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yvonne Sanchez (* 4. září 1967, Polsko) je jazzová zpěvačka, hráčka na bicí, kytaru a klavír a skladatelka.
Narodila se v Polsku a je po matce Polka, po otci Kubánka. Absolvovala gymnázium v Katovicích a začala studovat na vysoké škole, když přišla poprvé do kontaktu s hudbou. V letech 1984-1986 hrála na bicí nástroje v kapele polské rockové legendy Józefa Skrzeka.[1] Od roku 1986 žila v Německu, kde začala hrát na basovou kytaru a klavír.[2] Nikdy neplánovala stát se zpěvačkou, ale opravdový start na poli hudby nastal až po roce 1994, kdy se přestěhovala do Prahy, kde se roku 1995 představila jako zpěvačka v legendárním pražském jazzovém klubu Reduta. Na počátku své pražské pěvecké kariéry vystupovala s nejlepšími českými jazzovými hráči – klavíristy Petrem Maláskem, Naj Ponk nebo Stanislavem Máchou, kytaristou Romanem Pokorným, hráč na basu Robertem Balzarem nebo Petrem Dvorským a s Radkem Němcem na bicí.[3]
V Praze žije již přes čtrnáct let. Díky stále častějším koncertům na území Prahy i po celé ČR se dostávala stále více do povědomí hudebního podhoubí, až se postupem času dostala na její vrchol. V roce 1997 vyhrála anketu českého časopisu Harmonie a byla vyhlášena nejlepší jazzovou zpěvačkou roku.[2][4]
Roku 1998 získala ocenění Vokalistka roku, udílenou Českou jazzovou společností.[5][4] V roce 1998 se také začala věnovat interpretacím skladeb založených na latinsko-amerických rytmech, jako Bossa Nova a Samba, psaných nejčastěji jejím oblíbeným brazilským skladatelem Antoniem Carlosem Jobimem.
V roce 2002 vydala s Triem Roberta Balzara debutové album pod názvem Invitation,[3] díky kterému byla později nominována na cenu Anděl 2002 v kategorii Jazz & blues.[4] Její první album bylo nahráno společně se skupinou Robert Balzar trio. Tím však její spolupráce s vůdčí postavou českého jazzového kontrabasu neskončila a Robert Balzar se stal producentem dalšího CD s názvem My garden, kde se představila i jako autorka hudby.[4] Na desce spolupracovali klavírista Viliam Béreš a bubeník Roman Vích, členové formace Toxique a dva muzikanti z projektu Illustratosphere – pianista Stanislav Mácha a trombonista Filip Jelínek a jako hosté kontrabasisté Taras Voloshchuk[6] a Rasťo Uhrík nebo americký saxofonista Stano Cherednik. Necelý rok po svém vydání získala „My Garden“ zlatou desku.[2]
V roce 2011 vydala živý záznam svého koncertu za doprovodu brazilského kytaristy Pedra Taglianiho na albu „Songs about Love“.[7][8] Obvykle vystupuje s vlastní kapelou Yvonne Sanchez Band nebo jako sólová zpěvačka za doprovodu kytaristy Pedra Taglianiho. Při svých zahraničních koncertech v Rusku, Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v Turecku, na Kypru, ve Francii, Německu, Rakousku, Lucembursku, Anglii, Portugalsku, Izraeli, Brazílii, na Kubě a v USA[2] vystupovala s místními kapelami.
| Rok | Album |
|---|---|
| 2002 | Invitation |
| 2008 | My garden |
| 2011 | Songs about love |