Západní Vněkarpatské sníženiny
Dnes je Západní Vněkarpatské sníženiny téma, které se stává stále aktuálnějším v různých oblastech společnosti. Od politiky po vědu, přes kulturu a technologie se Západní Vněkarpatské sníženiny stal předmětem zájmu výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. S dopadem, který má celosvětový dosah, Západní Vněkarpatské sníženiny vyvolal debaty, studie a dokonce sociální hnutí týkající se jeho důsledků a důsledků. V tomto článku prozkoumáme roli Západní Vněkarpatské sníženiny v dnešní společnosti, analyzujeme jeho důležitost, jeho výzvy a možná řešení, která byla v tomto ohledu navržena.
| Západní Vněkarpatské sníženiny Westliche Außenkarpatische Senken | |
|---|---|
 Morava | |
| Nejvyšší bod | 491 m n. m. (Buschberg) |
| Nadřazená jednotka | Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky | Severní Vněkarpatské sníženiny, Západobeskydské podhůří, Západní Beskydy, Slovensko-moravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Jihomoravská pánev, Českomoravská vrchovina, Brněnská vrchovina, Jesenická oblast |
| Podřazené jednotky | Weinviertler Hügelland, Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Moravská brána |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Rakousko |
| Povodí | Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou geomorfologická oblast v subprovincii Vněkarpatské sníženiny. Leží na východní Moravě a v severovýchodním Rakousku. Nejvyšším bodem je rakouský Buschberg (491 m).
Člení se na následující geomorfologické celky:
- Weinviertler Hügelland (Buschberg - 491 m)
- Dyjsko-svratecký úval (Výhon - 356 m)
- Hornomoravský úval (Jelení vrch - 345 m)
- Moravská brána (bezejmenná kóta - 343 m)
- Vyškovská brána (Na hanácké - 339 m).
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní Vněkarpatské sníženiny na Wikimedia Commons
