V tomto článku se bude věnovat tématu Zadunajské středohoří, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Zadunajské středohoří je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na společnost, kulturu a každodenní život. V průběhu historie hrál Zadunajské středohoří zásadní roli ve vývoji různých disciplín a znamenal důležité milníky v lidském vývoji. Proto je klíčové ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů, analyzovat jeho vliv v různých kontextech a prozkoumat budoucí perspektivy, které se odvíjí od jeho studia. V tomto smyslu se tento článek snaží poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi Zadunajské středohoří, přispět k pochopení a reflexi jeho důležitosti v současném světě.
Zadunajské středohoří Dunántúli-középhegység | |
---|---|
Bakoňský les | |
Nejvyšší bod | 756 m n. m. (Pilis) |
Délka | 200 km |
Rozloha | 7200 km² |
Nadřazená jednotka | Panonská pánev |
Sousední jednotky | Malá dunajská kotlina, Velká dunajská kotlina, Zadunajská pahorkatina, Západomaďarské předhůří |
Podřazené jednotky | Bakoňský les, Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy, Budínské vrchy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Maďarsko |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 47°10′ s. š., 18°5′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zadunajské středohoří (maďarsky Dunántúli-középhegység, též "Západní středohoří", Nyugati-középhegység) je pás vrchovin v západním Maďarsku. Táhne se od jihozápadu na severovýchod, od severního břehu jezera Balaton po Dunajské ohbí.
Mezi jeho součásti patří Bakoňský les, pohoří Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy a Budínské vrchy. Jako součást Zadunají se do něj někdy počítají i Vyšehradské vrchy, které ale geomorfologicky patří do Severomaďarského středohoří.