Zahrada pozemských rozkoší
V dnešním světě je Zahrada pozemských rozkoší téma velkého významu a zájmu širokého spektra populace. Jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života, od vědy a techniky po politiku a kulturu. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty Zahrada pozemských rozkoší, analyzován jeho historický význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout úplnou a podrobnou vizi Zahrada pozemských rozkoší, která umožní čtenáři pochopit její význam a důsledky v dnešním světě.
| Zahrada pozemských rozkoší | |
|---|---|
 | |
| Autor | Hieronymus Bosch |
| Rok vzniku | 1503–1504 |
| Technika | olej na dřevěné desce |
| Rozměry | 220 × 389 cm |
| Umístění | Museo del Prado, Madrid |
Zahrada pozemských rozkoší či Zahrada pozemských slastí, někdy označována jako Tisícileté království, je triptych nizozemského mistra Hieronyma Bosche datovaný mezi lety 1503 a 1504 a od roku 1939 umístěný v madridském Pradu. Je to vůbec nejznámější a nejvýznamnější mistrovo dílo, které vytvořil na vrcholu svých sil. Dosáhl zde vysoké komplexity smyslu a živé představivosti, která se již v jeho díle nikde nevyskytuje. Triptych zachycuje několik biblických scén. Zachycené výjevy lze interpretovat – dle definic soudobých triptychů Hanse Beltinga – jako historii lidského pokolení podle středověkých křesťanských doktrín.
Triptych je vyveden olejomalbou na jedné centrální čtvercové dřevěné desce a dvou souměrných křídlech, která se dají zavřít přes centrální panel a po zavření vyjeví grisailleovou malbu zachycující svět při svém stvoření. Tři vnitřní výjevy triptychu mají nejspíše zachycovat dějiny chronologicky odleva doprava. Levý panel vyobrazuje Boha (respektive Ježíše Krista) s Adamem a nově stvořenou Evou. Střední pak kombinaci nahých lidských bytostí při rozmanitých sexuálních hrátkách, zvířat, přerostlého ovoce a zvláštních kamenných formací. Konečně pravý zachycuje peklo a zatracení. Pro české prostředí je tato část zajímavá také proto, že je na ní vyobrazen tzv. loštický pohár ze severomoravských Loštic.
Kunsthistorici a kritici pokládali většinou dílo za poučné varování před nebezpečím pramenícím z pokušení života. Nicméně výklad se během staletí měnil, především potom u centrálního panelu. Ve 20. století se obec kritiků rozdělila na skupinu, která tvrdí, že se jedná o morální varování a na skupinu s názorem, že se spíše jedná o zachycení ztraceného ráje. Kritik Wilhelm Fraenger šel ještě dále a považoval tento obraz za definitivní důkaz, že byl Bosch adamita.
Bosch namaloval tři triptychy, které se vyznačovaly tím, že každý panel byl nezbytný k pochopení celku, a tím, že si bral náměty historické a z víry. Oproti tomu dobové triptychy jiných umělců obvykle na bočních panelech zachycovaly Eden nebo poslední soud a podtext díla byl umístěn do středové části. Není úplně známo, zda byla Zahrada vytvořena jako oltářní obraz, ale obecné mínění se díky netradičnímu pojetí a výjevům kloní k názoru, že dílo bylo objednáno laickým patronem.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Garden of Earthly Delights na anglické Wikipedii.
- ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/malir-dabla-aneb-zahadny-pribeh-lostickeho-poharu-8216043#volume (audio dostupné do konce června 2020)
- ↑ Hieronymus Bosch. Největší malíři : život, inspirace a dílo. 2001, čís. 53, s. 16. ISSN 1212-8872.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahrada pozemských rozkoší na Wikimedia Commons - Zahrada pozemských rozkoší na stránkách Prada (anglicky)
- Rozbor obrazu (česky)
- Audiovizuální komentovaná prohlídka obrazu (anglicky)
