V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Zdeněk Fiala. Od jeho vzniku až po jeho vývoj v čase se ponoříme do jeho významu, důležitosti a dopadu na současnou společnost. Budeme analyzovat jeho různé aspekty, od jeho významu ve vědecké oblasti až po jeho vliv na populární kulturu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu zdůrazníme rozmanité perspektivy, které existují kolem Zdeněk Fiala, a nabídneme komplexní a obohacující vizi. Zjistíme tedy, jak Zdeněk Fiala znamenal milník v historii a zůstává dnes předmětem studia a debat.
prof. PhDr. Zdeněk Fiala, DrSc. | |
---|---|
Narození | 5. května 1922 Praha |
Úmrtí | 8. března 1975 (ve věku 52 let) Praha |
Povolání | archivář, pedagog, literární historik a historik |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Choť | Gabriela Čechová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Fiala (5. května 1922 Praha – 8. března 1975 tamtéž) byl český historik, profesor Univerzity Karlovy.
Studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1945–1949, na Státní archivní škole v letech 1946–1948. V letech 1945–1951 pracoval v archivu Ministerstva vnitra. Od roku 1951 působil na FF UK, v roce 1963 byl jmenován profesorem pomocných věd historických a o rok později byl pověřen vedením nově vzniklé katedry pomocných věd a archivního studia (v roce 1975 ho nahradil Zdeněk Bakovský). Od roku 1973 byl členem korespondentem ČSAV.
Zabýval se především diplomatikou, českými středověkými dějinami a dějinami historiografie. Se svojí nemalou autoritou vstupoval i do dlouhodobějších sporů české historie, jako byl spor o rukopisy a spor o pravost Kristiánovy legendy. Část jeho práce vydala posmrtně jeho žena Gabriela Čechová.