Zdzisław Krzyszkowiak

V dnešním světě se Zdzisław Krzyszkowiak stalo tématem velkého zájmu a významu. Je to téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí a vyvolalo diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Zdzisław Krzyszkowiak a jeho důsledky v dnešní společnosti. Budeme analyzovat historické, sociální, kulturní a vědecké aspekty související s Zdzisław Krzyszkowiak s cílem nabídnout ucelenou a mnohostrannou vizi na toto téma. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a výzvy, které Zdzisław Krzyszkowiak představuje v dnešním světě, stejně jako příležitosti a řešení, která mohou vyplynout z jeho studia. Cílem tohoto článku je přispět k obohacení znalostí a porozumění o Zdzisław Krzyszkowiak a poskytnout informativní a reflexivní perspektivu, která vybízí k zamyšlení a dialogu na toto téma.

Zdzisław Krzyszkowiak
Osobní informace
Narození3. srpna 1929
Wielichowo
Úmrtí23. března 2003 (ve věku 73 let)
Varšava
Kariéra
Disciplínaběh na dlouhou trať
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Řím 1960 3000 m překážek
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Stockholm 1958 5000 metrů
zlato Stockholm 1958 10 000 metrů
Hrob Zdzisława Krzyszkowiaka

Zdzisław Ludwik Krzyszkowiak (3. srpna 1929 Wielichowo – 24. března 2003, Varšava) byl polský atlet, olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek, v němž také dvakrát překonal světový rekord. Byl i dvojnásobným mistrem Evropy, mistrem Polska v běhu na 3000 m překážek (1953), na 5000 metrů (1955-1959) a 10 000 metrů (1960).

Sportovní kariéra

Narodil se ve městě Wielichowo ve Velkopolském (dříve Poznaňském) vojvodství.

K atletice se dostal, když mu učitel tělocviku na střední škole vyhrožoval pětkou, pokud se nezúčastní náborového masového běhu. Krzyszkowiak se ho zúčastnil a zvítězil v něm.

Jeho životopis je nepřetržitou řadou zranění a nemocí, z nichž se však vždy dokázal vzchopit a dosáhnout na nejvyšší možné sportovní úspěchy.

Už v roce 1954 toužil po účasti na atletickém mistrovství Evropy v Bernu, ale vyřadilo ho zranění, projevující se ostrou bolestí v boku. Když byla konečně po osmi měsících stanovena správná diagnóza přetrženého úponu břišního svalu a zahájena léčba, byla již sezóna ztracena.

Na své první olympiádě v Melbourne v roce 1956 startoval nejdříve v běhu na 10 000 metrů - 4. místo v novém polském rekordu bylo velmi příjemným překvapením. Potom postoupil z rozběhu na 3000 metrů překážek, do finále však kvůli zranění nenastoupil - v cílové rovince rozběhu, když už měl postup v podstatě jistý, zvolnil a v závěru se na něj dotáhl Američan Deacon Jones, který na poslední překážce upadl a srazil i Krzyszkowiaka. Ten se ještě zvedl a doběhl na postupovém místě, ale finále už schopen běžet nebyl.

V roce 1958 už asistoval svému krajanovi Jerzymu Chromikovi u jeho světového rekrodu na 3000 metrů překážek (8:32,0 v utkání Polsko-USA 8. 8. 1958 ve Varšavě). Zaběhl výborný čas 8:33,6, ale pro nadcházející mistrovství Evropy dal přednost hladkým tratím: na evropském šampionátu ve Stockholmu v druhé polovině srpna 1958 zvítězil ve finále na 5 i 10 kilometrů. Zároveň se ve Stockholmu stal prvním Polákem, který na desetikilometrové trati dokázal prolomit hranici 29 minut. Díky výkonům na mistrovství Evropy se stal vítězem polské ankety Sportovec roku.

V roce 1959 ho postihlo další zranění: při utkání SRN-Polsko utrpěl na vodním příkopu těžký výron v kotníku. Proležel řadu týdnů, ale na olympijské hry v Římě se připravit dokázal.

Životního úspěchu dosáhl v roce 1960.

Nejdříve na utkání Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) s Polskem v ruské Tule překonal časem 8:31,4 světový rekord svého krajana Jerzyho Chromika na 3000 metrů překážek časem. Potom se v Římě stal olympijským vítězem na 3000 metrů překážek. Vítězným časem 8:34,31 navíc zlepšil čtyři roky starý olympijský rekord Chrise Brashera o sedm sekund. Na závěr olympijských her 1960 ještě obsadil sedmé místo v běhu na 10 000 metrů, opět v polském rekordu.

V roce 1961 se sice světový rekord na krátkou dobu dostal do rukou sovětského steeplaře Grigorije Tarana, ale ve stejném roce překonal Krzyszkowiak světový rekord podruhé - časem 8:30,4.

Aktivní běžecké činnosti zanechal v roce 1963, stal se však trenérem polských armádních atletů.

Jeho jméno nese atletický stadion v Bydhošti.

Sportovní statistiky

Osobní rekordy

  • 1500 metrů 3:44,8 (Wałcz 20. 8. 1960)
  • 3000 metrů 7:58,2 (Varšava 9. 6. 1957)
  • 5000 metrů 13:51,6 (Tula 26. 6. 1960)
  • 10 000 metrů 28:52,4 / elektronicky 28:52,75 (Řím 8. 9. 1960)
  • 3000 metrů překážek 8:30,4 (Wałcz 10. 8. 1961)

Světové rekordy

  • 3000 metrů překážek 8:31,4, Tula 26. 6. 1960. V mezistátním atletickém utkání Ruské sovětské federativní socialistické republiky s Polskem vytvořil Krzyszkowiak v souboji s Nikolajem Sokolovem (druhý v čase 8:32,4) svůj první světový rekord. Na třetím místě doběhl Vladimir Jevdokimov (8:45,9), čtvrtý byl další Polák, Władysław Szwiertnia (9:05,0). Dvoje stopky naměřily Krzyszkowiakovi čas 8:31,4, jedny 8:31,3 - a světový rekrd by ratifikován jako 8:31,4. Přesto je někdy Krzyszkowiakův čas udáván jako 8:31,3
  • 3000 metrů překážek 8:30,4, Wałcz 10. 8. 1961. V závodě, ve kterém Krzyszkowiak soupeřil pouze s domácí konkurencí (na druhém místě doběhl v čase 9:00,0 Edward Motyl), se podařilo Krzyszkowiakovi zlepšit o 0,8 sekundy světový rekord vytvořený sovětským běžcem Grigorijem Taranem 28. 5. 1961 v Kyjevě.

10 nejlepších výkonů

3000 m překážek muži
Čas Pořadí Místo závodu Datum Poznámka
8:30,4 1 Wałcz 19610810a10. srpna 1961
8:31,4 1 Tula 19600626a26. června 1960 mezistátní atletické utkání RSFSR-Polsko
8:32,6 1 Varšava 19610729a29. července 1961
8:33,6 2 Varšava 19580802a2. srpna 1958
8:34,31 1 Řím 19600903a3. září 1960 olympijské hry
8:35,0 1 Varšava 19601002a2. října 1960
8:37,9 1 Chicago 19620701a1. července 1962
8:41,0 1 Varšava 19581013a13. října 1958
8:41,6 2 Moskva 19580707a7. července 1958
8:41,6 2 Helsinky 19610706a6. července 1961

Výkony v jednotlivých sezónách

3000 m překážek muži

(v závorce pořadí ve světových tabulkách příslušného roku)

  • 1949 – 9:59,6
  • 1950 – 9:58,4
  • 1951 – 9:50,4
  • 1952 – 9:13,6 (44)
  • 1953 – 9:03,2
  • 1956 – 8:48,29 (15)
  • 1957 – 8:48,8 (7)
  • 1958 – 8:33,6 (2)
  • 1959 – 8:46,4 (12)
  • 1960 – 8:31,4 (1)
  • 1961 – 8:30,4 (1)
  • 1962 – 8:37,9 (7)
  • 1963 – 9:06,4

Literatura

  • Athletics 2004, The International Track and Field Annual, edited by Peter Matthews, SportBooks Limited, ISBN 1899807-21-7, Obituary 2003, Zdzislaw Krzyszkowiak, str. 103
  • Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 189
  • Tadeusz Wołejko, Zbigniew Łojewski & Wojciech Gaczkowski: ATFS National Statistics POLAND, 1988, ISSN 0256-8950, Zdzisław Krzyszkowiak, str. 33-34
  • Vývoj světových rekordů - The Evolution of World Records, Vývoj světových rekordů a nejlepších výkonů mužů a žen k 31. prosinci 1970, Sestavil - Compiled by Milan Sýkora, člen - member of Sdružení atletických statistiků - Association of Track and Field Statisticians, pro potřebu atletického aktivu vydalo Sdružení atletických statistiků při Českém atletickém svazu, str. 35
  • Leichtathletik - Krone Olympias, Jahrbuch 1956 der Sektion Leichtathletik der DDR, Die Weltbesten aller Zeiten, str. 64-67, 68-70, 77-80
  • Athletics 2006, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 1899807-34-9, World Lists 1956, str.117
  • Athletics 2008, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807-65-9, World Lists 1957 & 1958, str. 95, 98
  • Athletics 2009, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807-78-9, World Lists 1959, str. 55
  • Athletics 2010, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807-92-5, World Lists 1960, str. 113
  • thletics 2011, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781907524-02-8, World Lists 1961, str. 113
  • Atletika, ročník 38, 1986, č. 12, Připravuje Zdeněk Mikeš: Velkými zůstávají - Dědic slávy Kusocinského - Zdzislaw Krzyszkowiak, str. 22-23

Externí odkazy

Olympijští vítězové v atletice – 3000 m překážek
Mistři Evropy v atletice – 5000 m
Mistři Evropy v atletice – 10 000 m
Nejlepší sportovec Evropy
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot