V současnosti je Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Díky své relevanci a rozmanitému zaměření se Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku stal zásadním bodem pro diskuse a debaty v různých oblastech. S přímým dopadem na společnost, ekonomiku a kulturu je Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku prezentováno jako téma společného zájmu pro lidi všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku a to, jak dnes utváří náš svět.
Polské zemědělství a lesnictví vychází z jeho zeměpisné polohy. Je také ovlivněno historickým vývojem, který se projevuje mimo jiné i v rozdílné velikosti zemědělských usedlostí na východě a západě země To se projevuje i na potravinářském průmyslu, rybářství však má však menší význam. Také vývoj lesnictví se v průběhu historie mění a vyznačuje se růstem lesních ploch.
Polsko má třetí největší zemědělskou plochu v EU: Velká část zemědělství zůstala i po celé období socialismu v soukromých rukou, asi 2 miliony soukromých farem využívá 90% orné půdy. Průměrná plocha farmy v Polsku v roce 2013 byla 11,54 ha.
Přestože zemědělství produkuje méně než 4% HDP, polské zemědělství zaměstnává 14,8% všech zaměstnanců, přitom průměrná zaměstnanost v tomto odvětví je v ekonomice Evropské unie 4,5%.
Mezi jednotlivými vojvodstvími jsou velké rozdíly. Na západě Polska ve Slezském a Dolnoslezském vojvodství pracuje v zemědělství 3,3% z celkového počtu zaměstnanců, ale na východě v Lublinské vojvodství dosahuje zaměstnanost v zemědělství 33,7%.
Struktura zemědělství odpovídá středoevropským poměrům:
Od konce druhé světové války se lesní zdroje v Polsku systematicky zvyšují. Hospodaření v lesích v letech 1946–1970, bylo převážně založené na zalesňování (především borovice) a zvýšilo lesnatost Polska na 28%. K 31. prosinci 2016 pokrývaly lesní plochy již 9 milionů 230 tisíc ha, což představovalo 29,5% rozlohy země. V roce 2020 pokrývaly lesy asi 30% rozlohy země a v roce 2050 to bude 33%. Polské lesy, podle struktury z roku 2014, jsou převážně borovicové (cca 58,5%), podíl ostatních stromů (bříza, dub, buk, smrk a další) nepřekračuje 7,5%.
V rybařství je Polsko na 64 místě na světě a na export je určeno pouze 0,2 procenta produkce. Hlavní druhy ryb lovené v polské hospodářské zóně v Baltském moři jsou: šproty (59 430 tun v roce 2007), treska obecná, sleď obecný (22 088 tun v roce 2007), losos a mořský pstruh (140 000 v roce 2007), platýs (7 479 tun) a ve vnitrozemí jsou loveny další sladkovodní ryby jako candát, cejn, okoun, plotice. Lov provádí přibližně 1500 rybářských lodí a kutrů.
Polsko se vyznačuje velkým počtem malých a rozptýlených závodů, zaměstnává 544 tis. lidí a produkuje 20,2 % průmyslové produkce. Jedná se zejména o masný, rybí, mléčný, mlynářský, cukrovarnický a cukrářský průmysl (čokoládové výrobky), ovocnářský a zeleninový průmysl, výroba alkoholických nápojů, průmysl slaných pochutin a potravinářských koncentrátů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rolnictwo w Polsce na polské Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lasy w Polsce na polské Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rybołówstwo na polské Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Przemysł spożywczy w Polsce na polské Wikipedii.