Zemplínská župa (Československo)

V dnešním světě se Zemplínská župa (Československo) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Zemplínská župa (Československo) vyvolala zvědavost a debatu mezi odborníky i fanoušky. V průběhu let Zemplínská župa (Československo) prokázal svou schopnost vyvolat diskusi a reflexi v různých kontextech a disciplínách, čímž se stal klíčovým bodem v porozumění a analýze různých aspektů moderního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zemplínská župa (Československo) a jeho dnešní dopad s cílem porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro naši společnost.

Zemplínská župa
Zemplínska župa
Území
Sídlo župyMichalovce
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923
Základní informace
Rozloha5 666 km²
Počet obyvatel271 011 (1919)
Hustota zalidnění47,8 obyv./km²
Počet okresů11 (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemplínská župa (slovensky Zemplínska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Zemplínské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 666 km² a jejím správním centrem byly Michalovce.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Zemplínská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Zemplínské župy. V roce 1919 byla k Zemplínské župě přičleněna západní část uherské Užské župy (slúžňovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany), zatímco její západní část vytvořila Užskou župu na Podkarpatské Rusi. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.

Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Sátoraljaújhely, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově staly Michalovce.

Zemplínská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.

Geografie

Zemplínská župa se nacházela na východním Slovensku. Na východě hraničila s Abauj-turňanskou a Šarišskou župou, na severu s Polskem, na východě s Podkarpatskou Rusí a na jihu s Maďarskem.

Administrativní členění

V roce 1919 se Zemplínská župa členila na jedenáct slúžňovských okresů: Bodrogský, Humenné, Kapušany, Medzilaborce, Michalovce, Sečovce, Slovenskonovomestský, Snina, Sobrance, Stropkov a Vranov.

Odkazy

Reference

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)