Zemské jádro

V současnosti je Zemské jádro tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku, Zemské jádro je téma, které se stává stále aktuálnějším v každodenních konverzacích. S rostoucí důležitostí Zemské jádro je zásadní porozumět jeho rozsahu a důsledkům v různých aspektech života. V tomto článku důkladně prozkoumáme Zemské jádro a analyzujeme jeho dopad na naši moderní společnost. Od jeho počátků až po jeho možný budoucí vývoj se ponoříme do fascinujícího světa Zemské jádro a objevíme jeho skutečný význam v dnešním světě.

Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev.

Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země. Začíná zhruba v hloubce 2 900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země, nejvyšší podíl v něm mají železonikl. Jádro má 2× větší hustotu než zemský plášť. Dělí se na

Mezi vnějším a vnitřním jádrem se v hloubce 5 150 km pod povrchem země nachází jakási přechodná vrstva o tloušťce 160–500 km, známá jako diskontinuita Lehmanové. Hranicí mezi jádrem a pláštěm je obdobně Gutenbergova diskontinuita.

Průměrné složení jádra je 86,2 % železa, 7,25 % niklu, 0,40 % kobaltu, 5,96 % síry a ostatní siderofilní prvky mají 0,04 %.

Vnější jádro

Polotekuté jádro je kromě železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkemkyslíkem, což mu dává polotekutou strukturu (silito-likvidní substrát). Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu.

Vnější jádro musí obsahovat alespoň 10 % lehkých prvků, jak bylo zjištěno z měření. Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra, a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra, která se zde bude vyskytovat ve formě troilitu (FeS).

Vnitřní jádro

Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let) je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let. Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale v současnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období planetisimál. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše elipsoidu. Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.

Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).

Vznik

Jádro současné Země tvoří mimo jiné železo pocházející z protoplanety Theia, díky které existuje také Měsíc.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. New study indicates Earth's inner core was formed 1 - 1.5 billion years ago. phys.org . 2015-10-07 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. YIRKA, Bob. Ancient crystals offer evidence of the start of Earth's core solidifying. phys.org . 2019-01-29 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. Zemské jádro mění svou rychlost a je asi měkčí, zjistili vědci. National Geographic Česko . 2013-05-14 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy