Zlatohorská vrchovina
V dnešním světě je Zlatohorská vrchovina tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, své relevanci v profesionální oblasti nebo jejímu vlivu na populární kulturu, Zlatohorská vrchovina se umístila jako téma obecného zájmu, které generuje všechny typy názorů a debat. Od svého vzniku až po možné důsledky vzbudil Zlatohorská vrchovina zájem akademiků, aktivistů, názorových vůdců i široké veřejnosti a stal se předmětem studia a nesčetných diskuzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Zlatohorská vrchovina a jeho význam v dnešním světě.
| Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 975 m n. m. (Příčný vrch) |
| Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
| Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
 Zlatohorská vrchovina v Česku  Zlatohorská vrchovina v Polsku | |
 | |
| Povodí | Odra |
| Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku. Jedná se o geomorfologický celek, který patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n. m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n. m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons - Góry Opawskie
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
