Znělá labiodentální frikativa

Dnes je Znělá labiodentální frikativa téma, které se v naší společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se Znělá labiodentální frikativa stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na zdraví, ekonomiku nebo životní prostředí, Znělá labiodentální frikativa dokázal upoutat pozornost akademiků, odborníků i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Znělá labiodentální frikativa, od jeho počátků až po jeho možné důsledky v budoucnosti.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA129
Znak IPAv
Znak SAMPAv
zvuk Zvuková ukázka

Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem v, číselné označení IPA je 129, ekvivalentním symbolem v SAMPA je v.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky vibrují. Neznělým protějškem je f.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem V, v, v cizích slovech pak také písmenem W, w.

Zajímavostí je, že psané /v/ se vlivem okolních souhlásek vylovuje nezněle, např. ve slově vsadit , samotné /v/ však znělost okolních souhlásek neovlivňuje, např. ve slově svět zůstává /s/ znělé.

V jiných jazycích