Řád (biologie)
V dnešním světě se Řád (biologie) stal tématem neustálého zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. S rozvojem technologií a globalizací se Řád (biologie) stává ve společnosti stále důležitějším. Od svých počátků až po současnost Řád (biologie) významně ovlivňoval způsob, jakým se lidé navzájem chovají, jak fungují na pracovišti a dokonce i způsob, jakým vnímají svět kolem sebe. Tento článek si klade za cíl podrobně prozkoumat význam Řád (biologie) dnes a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Řád (latinsky ordo) je základní taxonomická kategorie – jednotka hierarchické klasifikace organismů, tvořenou čeleděmi (lat. familia). Jeden nebo několik příbuzných řádů vytváří třídu (lat. classis).
Systematická botanika a mykologie tradičně užívají pro taxonomické jednotky na úrovni řádu stejné ustálené koncovky -ales. Jejím českým ekvivalentem je přípona -tvaré. Např. Ericales (vřesovcotvaré), nebo Boletales (hřibotvaré).
V zoologii je situace poněkud odlišná – obvykle se zde používají původní (často vžité) názvy bez zvláštní koncovky, např. řád Carnivora (šelmy).
Nadřád
Nadřád (latinsky Superordo) je taxonomická kategorie vyšší než řád, ale nižší než třída. Příkladem jsou dinosauři (Dinosauria), populární skupina obratlovců, kam se řadí i současní ptáci, či rozsáhlá skupina placentálů, kam patří většina žijících savců, nebo skupina ryb kostnatí.
