Švédský stůl

Dnes je Švédský stůl tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na společnost, ekonomiku a kulturu je Švédský stůl fenoménem, ​​který si zaslouží hloubkovou analýzu a pochopení. V průběhu historie hrál Švédský stůl zásadní roli ve vývoji lidstva, ovlivňoval rozhodování, způsob, jakým se k sobě vztahujeme, a způsob, jakým vidíme svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Švédský stůl, od jeho původu až po jeho vliv v současnosti, včetně jeho budoucího potenciálu. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy objasníme téma, které má i nadále významný dopad na naše životy.

Vánoční švédský stůl
Smörgåsbord, švédský bufet.

Švédský stůl (švédsky smörgåsbord) je způsob podávání jídla pocházející ze Skandinávie. Spočívá v tom, že se nejrůznější pokrmy vyloží na jeden velký stůl, odkud si každý strávník bere, na co má zrovna chuť. Používá se hlavně na oslavách (typický je vánoční stůl zvaný julbord), výhodou je, že hostitelé nemusejí obsluhovat každého návštěvníka zvlášť a zbude víc času na zábavu. Existují také restaurace a hotely, které nabízejí ke snídani či obědu švédský stůl za jednotný poplatek.

Historie

Předchůdcem švédského stolu byl ve středověku brännvinsbord, kam se na hostinách podávaly drobné zákusky k zajídání alkoholu. Tato forma pohoštění byla zvolena pro švédský pavilón na Světové výstavě v New Yorku 1939 a pro velký úspěch se rozšířila do celého světa.

Etymologie

Smörgåsbord pochází ze slova bordstůl a smörgåssendvič (dále rozdělením slova smör - máslo a gås - husa, doslova "máslová husa", protože kousky másla na hladině smetany Švédům připomínaly plovoucí husy). V Norsku se používá výraz koldtbord – studený stůl.

Sortiment

Nejdůležitější součástí švédského stolu jsou různě upravené ryby (treska, losos), dále salámy, šunka, huspenina, karbanátky, přílohou je chléb nebo brambory. Podává se i zelenina (okurky, červená řepa) a ovoce (brusinky). Na svátečním stole nesmí chybět švédské národní jídlo Janssonovo pokušení – brambory šťouchané se smetanou a rybím masem a zapečené v troubě.

Literatura

  • Jan Maruška: Jací jsou Švédové?, Země světa, listopad 2008, s. 43–44

Externí odkazy