Neyåw

Po des linwincieusès racsegnes sol mot "Neyåw", alez s' vey sol Wiccionaire

åres d' Eupen
åres d' Eupen

Neyåw (la-minme, e-n almand Eupen), c' est ene rebanêye comene del Walonreye, el province di Lidje, ey el kiminålté tîxhon-cåzante di Beldjike, ki c' end est li mwaisse veye.

Eplaeçmint dins l' province
L' eglijhe protestante di Neyåw
  • Dimorants: 17.606 (2002)
  • Limero del posse: 4700
  • Arondixhmint: Vervî
  • Sitindêye: 96,26 km²
  • Dinsité: 182,90 djins/km²

Djeyografeye

Inte li payis d' Vervî a l' Ouwess eyet l' payis d' Neyåw i gn a-st on grand bwès, li grand bwès d' Neyåw (e-n almand Hertogenwald).

A l' Ess i gn a l' veye d' Åxhe e l' Almagne; ossu Måstrek ezès Bas Payis n' est nén lon nerén.

Foclore

Li cwarmea d' Neyå est cnoxhou long et lådje. Aprume li "londi des comeres", la k' les comeres sont mwaisses.


Kékès imådjes di Neyåw



Essegne del province
 
Province di Lidje
Drapea del province

Arondixhmint d' Hu: Ama | Antene | Beurdene | Clavir | Ferire | Hamwer | Héron | Hu | Indji | Mårcin | Modåve | Nandrin | Oufet | Tinlot | Verlinne | Viyé-l'-Boulet | Wônse

Arondixhmint d' Lidje: | Aiwêye | Anse | Awan | Bassindje | Binne-Heuzea | Blegneye | Comblin-å-Pont | Dålem | Djouprele | Esneu | Flémåle | Fléron | Gråce-Hologne | Hesta | Lidje | Li Noûpré | Oûpêye | Serè | Sint-Nicolêye | Soûmagne | Sprimont | Tchôfontinne | Li Trô | Vizé

Arondixhmint d' Vervî: | Ååbel | Ambleve (Amel) | Bailou | Bolindje (Büllingen) | Burg-Reuland | Bûtgenbach (Bûtba) | Dizon | Djalhé | Eupen (Neyåw) | Heve | Kelmis (Li Calmene) | Lierneu | Limbôr | Lontzen (Lonzene) | Måmdiy | Ône | Pepinster | Raeren | Sankt Vith (Sint-Vit) | So-on-Mont-d'-Plomb | Spå | Ståvleu | Stoumont | Teu | Timister-Clairmont | Troes-Ponts | Vervî | Waime | Welkenrote

Arondixhmint d' Wareme: | Bierlô | Braive | Crusnêye | Djer | Doncél | Faime | Fexhe-å-Hôt-Clokî | Haneu | Lîssin | Oreye | Remicoû | Sint-Djôr-so-Mouze | Wareme | Wazedje

Beldjike | Walonreye | Provinces