V dnešním světě je Čagatajský chanát téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Ať už v politické, sociální, kulturní nebo technologické oblasti, Čagatajský chanát vzbudil velký zájem a debatu mezi specialisty a odborníky. Postupem času se Čagatajský chanát stal tématem neustálých diskuzí, protože jeho důsledky a účinky mají významný dopad na náš každodenní život. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze a perspektivy Čagatajský chanát s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a vlivu v dnešní společnosti.
Čagatajský chanát Цагаадайн Хаант Улс Tsagadaina Khaanat Ulus
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Rozloha
|
|||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Národnostní složení
|
Mongolové (vládnoucí elita a příbuzenství)
vojenská síla: Ujgurské kmeny, 3 Oguzové, Kypčakové, Dulatové | ||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
dirhamy, kebek, pūl
| |||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Čagatajův ulus (lid) neboli Čagatajský chanát byl turko-mongolský stát ve Střední Asii. Existoval v letech 1227 až 1687. Vznikl osamostatněním na Mongolské říši. V roce 1360 ztratil západní polovinu svého území ve prospěch Tamerlánovy říše, avšak přežil až do 17. století. Vládnoucí dynastií byli potomci Čagataje, druhého syna dobyvatele Čingischána. Alguovi nástupci – Mubarak a Borak, vyhledávali užší vztahy s obyvateli oblastí přijetím islámu. Navzdory tomu, že od počátku Čagatajovy vlády byl islám bezmála po sto let zakazován, se roku 1326 stal oficiálním náboženstvím Čagatajova ulusu.
Roku 1340 byl Čagatajův ulus rozdělen na více částí. Ve východní části ulusu vznikl chanát Moghulistán (Východočagatajský chanát).
S vytvořením Tamerlánovy říše v západní části moc Čagatajců v Máveránnahru padla.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chagatai Khanate na anglické Wikipedii a Чагатайский улус na ruské Wikipedii.