V dnešním světě získal Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně významný význam v různých oblastech každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku, kulturu, politiku a společnost obecně se Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně stal tématem neustálých diskusí a bodem zájmu různého publika. Názory na Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně jsou různé a někdy polarizované, což vedlo k potřebě analyzovat ji z různých úhlů pohledu as multidisciplinárním přístupem. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně dnes a také jeho význam pro budoucnost.
Přítomnost Čechoslováků v cizinecké legii během války v Indočíně je méně známá část novodobé československé historie. Válka v Indočíně je považována za ozbrojený konflikt s největší účastí Čechoslováků od 2. světové války.
Důvody, proč Čechoslováci do legie vstupovali, byly různé. Část z touhy po dobrodružství. Jiní se nemohli dostat do Francie, a vstup do legie jim to mohl umožnit. Většina se do ní dostala díky bídě po útěku z ČSR a agitaci agentů, kteří sháněli rekruty. Jen menšina chtěla bojovat proti komunismu.
Během války v Indočíně (1946-1954) sloužilo v cizinecké legii asi 2000 Čechoslováků. Z toho zhruba 500 padlo a 114 bylo zajato (jen asi 37 zajetí přežilo). Přibližně 133 legionářů bylo repatriováno zpět do Československa.