V tomto článku věnovaném Štítina (zámek) se ponoříme do rozsáhlé analýzy, která se bude zabývat různými aspekty souvisejícími s tímto tématem. Prozkoumáme jeho dopad na současnou společnost, jeho význam v historii, pokroky a vývoj, který v průběhu času zažil, a také různé perspektivy, které kolem něj existují. Prostřednictvím této cesty se snažíme poskytnout komplexní vizi, která našim čtenářům umožní plně porozumět důležitosti a rozsahu Štítina (zámek) v různých kontextech.
Štítina | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční architektura |
Poloha | |
Adresa | Štítina, Česko |
Souřadnice | 49°55′0,47″ s. š., 18°0′37,29″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Štítina byl zámek (původně hrad či tvrz) v obci Štítina v okrese Opava.
Štítina se poprvé zmiňuje v predikátu Beneše ze Štítiny v listině z roku 1282. Tuto zmínku však nelze chápat jako spolehlivou informaci o tom, že už tehdy stával ve Štítině kamenný hrad. Nejstarším jistým pramenem o existenci hradu je totiž až dílčí listina z 18. dubna 1377, kdy patřil Janovi z Bítova. Někdy mezi léty 1381–1383 donutil opavský kníže Přemek Jana z Bítova k prodeji Štítiny jeho bratru Aleši Zlámanci. Dále vlastnili Štítinu Mikuláš, farář v Plšti, bratři Oneš Kyjovec a Jan z Lukavce, Hartel Tunkel, Čeněk z Tvorkova, Zbyněk Hřivnáč z Heraltic. Jeho vdova Kateřina z Tvorkova přenechala Štítinu Tasovi z Bítova. V letech 1447–1452 držel hrad i ves Štítinu opavský kníže Vilém a po něm jeho bratr Arnošt. Arnošt roku 1461 postoupil tvrz Štítinu Jaroslavu Stošovi z Posutic, po němž jí držela vdova spolu se svými syny. Dalším vlastníkem tvrze se stal roku 1513 Matyáš Bystřický ze Studnic po něm Jindřich Šíp z Bránice. Od roku 1569 se stal majitelem Štítiny Fridrich st. Cetrys z Kynšperka. Jeho synové prodali tvrz i se statkem v roce 1576 Mikuláši Tvorkovskému z Kravař.
V roce 1806 získali zámek Čejkové z Badenfeldu, od kterých jej v roce 1837 koupil Řád německých rytířů. Po první světové válce v březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na statek Štítina vnucenou správu. Řád vlastnil statek s zámkem až do roku 1925, kdy se v rámci první pozemkové reformy stal tzv. zbytkovým statkem, který získal president Slezské zemědělské rady a Ústřední hospodářské společnosti i Centrálního skladiště v Opavě František J. Zíka.
Po roce 1945 se stal majitelem zámku československý stát. Část objektu využíval MNV Štítina jako kanceláře a nacházelo se zde i pohostinství. V dalších letech neudržovaný zámek postupně chátral. V roce 1988 byl zpustlý a vyrabovaný objekt bez provedení památkového průzkumu a navzdory nesouhlasu památkářů zbourán.