V současné době se Štýrská rýmovaná kronika stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Štýrská rýmovaná kronika již léta podněcuje debaty, výzkum a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, společnosti, kultury a vědy. Jeho dopad byl tak významný, že zanechal stopu v historii a poznamenal před a po ve způsobu, jakým přistupujeme k určitým aspektům našeho každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důležitost Štýrská rýmovaná kronika, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty naší reality a jeho relevanci v současném kontextu.
Štýrská rýmovaná kronika (něm. Die Steirische Reimchronik) je rakouská středověká kronika napsaná v němčině, obsahující 98.500 veršů.
Jedná se o záznam událostí střední Evropy od poloviny 13. století do konce prvního desetiletí století následujícího. Je tvořen sta tisíci verši a zaznamenává i mnohé události našich dějin ze „štýrského“ pohledu, autor Otakar Štýrský je výrazně prohabsburský.
V kronice jsou veršované informace o bitvě na Moravském poli, o jihlavské svatbě Václava II. s Gutou a Anežky s Rudolfem, o vztahu královny Kunhuty a Falkenštejna, vraždě Václava III. a mnoha dalších událostech. Přemysl Otakar II. vystupuje v kronice jako štýrský uchvatitel a mnoho informací a datací není zcela přesných, ale poskytuje nám zajímavý pohled na české dějiny.