Želivka
Dnes je Želivka téma, které je v dnešní společnosti velmi aktuální a zajímavé. Z mnoha úhlů pohledu se Želivka podařilo upoutat pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. Jeho vliv sahá od každodenních aspektů až po záležitosti velkého globálního významu. V tomto článku se ponoříme do světa Želivka, prozkoumáme jeho různé aspekty, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a zamyslíme se nad jeho významem v současnosti. Připojte se k nám na této cestě objevování a porozumění o Želivka.
| Želivka | |
|---|---|
 Želivka nad ústím | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 103,89 km |
| Plocha povodí | 1188,4 km² |
| Průměrný průtok | Soutice 3,91 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-09-02-001 |
| Pramen | |
| jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy 49°19′57,6″ s. š., 15°12′36,7″ v. d. 677,3 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Sázavy u Soutic 49°44′26,6″ s. š., 15°3′27,1″ v. d. 318,1 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina - Želiv,Středočeský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava | |
 Povodí Želivky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želivka (německy Zeliwka) je řeka v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Ve středověku se Želivka jmenovala Sázava, později Soutická nebo Zahrádecká řeka, ale její dnešní název Želivka se vyskytuje až v 16. století a je odvozen od Siloe tak jako označení pro Želivský klášter. Horní tok až po soutok s Jankovským potokem nad vodní nádrží Sedlice je označován názvem Hejlovka. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku včetně zdrojnice Hejlovky činí 103,89 km, z toho připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².
Průběh toku
Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr. U Želiva přijímá zleva svůj největší přítok, řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975. Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometru u Soutic v nadmořské výšce 318,1 m.
Větší přítoky
Největším přítokem Želivky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Trnava. Průměrná hustota říční sítě Želivky činí 1,24 km/km². Celkově se v jejím povodí nachází 1288 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 360 vodních toků v délce 1 až 10 km. Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět. Dalších pět vodotečí má délku mezi 20 až 40 km. V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.
- Cerekvický potok, zleva, ř. km 89,4
- Bělá, zprava, ř. km 72,9
- Jankovský potok, zprava, ř. km 64,4
- Trnava, zleva, ř. km 52,0
- Martinický potok, zleva, ř. km 36,7
- Blažejovický potok, zleva, ř. km 29,1
- Sedlický potok, zleva, ř. km 7,3
Vodní režim
Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku. Průměrný průtok Želivky v Souticích nedaleko ústí činí 3,91 m³/s.
Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2014:
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Čakovice | 81,75 | 121,20 km² | 0,85 m³/s | 57,0 m³/s | – |
| Želiv | 55,10 | 431,46 km² | 2,80 m³/s | 157,0 m³/s | – |
| Poříčí | 50,50 | 779,74 km² | 4,98 m³/s | 240,0 m³/s | – |
| Tukleky | 48,00 | 792,08 km² | 5,05 m³/s | 244,0 m³/s | – |
| Soutice | 1,10 | 1186,69 km² | 3,91 m³/s | 318,0 m³/s | průtok – vliv VD Švihov |
| M | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q | 16,3 | 11,1 | 8,44 | 6,75 | 5,54 | 4,59 | 3,82 | 3,17 | 2,59 | 2,06 | 1,52 | 0,99 | 0,63 |
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q | 12,0 | 23,0 | 30,0 | 48,0 | 57,0 |
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q | 32,0 | 67,0 | 85,0 | 133,0 | 157,0 |
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q | 49,0 | 103,0 | 131,0 | 204,0 | 240,0 |
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q | 72,0 | 144,0 | 180,0 | 274,0 | 318,0 |
Vliv vodních nádrží
Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 2,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.
Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)
| rok | profil | říční km | Qa | QRO | QRN | ZPR |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2005 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 5,18 m³/s | 8,68 m³/s | 3,50 m³/s |
| 2006 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 8,63 m³/s | 11,75 m³/s | 3,12 m³/s |
| 2007 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,50 m³/s | 6,03 m³/s | 3,53 m³/s |
| 2008 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,19 m³/s | 4,88 m³/s | 2,69 m³/s |
| 2009 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,26 m³/s | 6,97 m³/s | 3,71 m³/s |
| 2010 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 7,62 m³/s | 10,86 m³/s | 3,24 m³/s |
| 2011 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,84 m³/s | 6,80 m³/s | 2,96 m³/s |
| 2012 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,87 m³/s | 5,38 m³/s | 2,51 m³/s |
| 2013 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 6,53 m³/s | 9,08 m³/s | 2,55 m³/s |
| 2014 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 1,14 m³/s | 3,52 m³/s | 2,38 m³/s |
- Qa – průměrný dlouhodobý průtok
- QRO – průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok
- QRN – průměrný roční neovlivněný (rekonstruovaný) průtok
- ZPR – změna průtoku (rozdíl mezi QRO a QRN)
Vodní nádrže v povodí Želivky
- Vodní nádrž Němčice
- Vodní nádrž Sedlice
- Vodní nádrž Trnávka
- Vodní nádrž Vřesník
- Vodní nádrž Želivka-Švihov
Silniční mosty na Hejlovce
- 11253-1 – v Ústrašíně – rok výstavby (1911)
- 34-028 – mezi Ondřejovem a Ústrašínem – rok výstavby (1938)
- 03414-1 – ve Vlásenici – rok výstavby (1904)
- MK (bývalá silnice I/19) – pod Dubovicemi
- 34-060 a 34-061 (jeden most je inundační) – lipické údolí – rok výstavby (1939) a (1961)
- 112-049 – pod Bácovicemi – rok výstavby (1840)
- 12925-2 – mezi Krasíkovicemi a Pobistrýcemi – rok výstavby (1955)
- MK u Prokopova mlýna – mezi Svépravicemi a Kojčicemi
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Mlýn Chodeč – Stanovice čp. 34, Nová Cerekev, okres Pelhřimov
- Klášterní mlýn – Želiv, okres Pelhřimov, kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Základní charakteristiky toku Želivka a jeho povodí . . Dostupné online.
- ↑ 'Želivka mezi Vřesníkem a Švihovem' Horydoly.cz
- ↑ Povodí Vltavy – VD Želivka-Švihov . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-02.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Želivky . . Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 434) . . Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.445) . . Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.441) . . Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) . . Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 454) . . Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) . . Dostupné online.
- ↑ a b c Evidenční list hlásného profilu stanice Soutice . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Dolní Vltavy za rok 2014 (str. 45) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Čakovice . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-27.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Želiv . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Poříčí . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21.
- ↑ Evidenční list operativního profilu stanice Tukleky . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
- ↑ Hydrologická charakteristika vodních útvarů . . Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-19.
Literatura
- František Pleva, ŽELIVKA naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86559-22-X
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želivka na Wikimedia Commons - Čakovice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
- Želiv – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
- Poříčí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
- Soutice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Vodohospodářské věstníky
