V dnešním světě je Živorodost tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní životy lidí, Živorodost se dokázal stát opakujícím se tématem konverzací, debat a diskuzí ve všech oblastech. Díky neustálé přítomnosti v médiích a sociálních sítích se Živorodost podařilo překročit hranice a kultury a vzbudit zájem a obavy u lidí všech věkových kategorií a podmínek. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a důležitost Živorodost a analyzujeme jeho důsledky a význam v současné společnosti.
Živorodost (neboli viviparie) je zoologický termín označující rození živých mláďat z těla samice bez vaječných obalů. Jedná se tedy o protipól vejcorodosti. Stejným termínem se však také označuje specifická schopnost klíčení semen rostlin přímo na mateřské rostlině.
Živorodí jsou například všichni savci vyjma ptakořitných, ale i někteří plazi (např. zmije obecná) či ryby.
Přechodnou formou rozmnožování mezi viviparií a oviparií je tzv. ovoviviparie, tedy vejcoživorodost.
Živorodost je také vlastnost některých rostlin, při které dochází ke klíčení rostlin ze semene a růstu, přímo na mateřské rostlině. Dochází k ní zejména u rostlin s květenstvím, kdy za vhodných podmínek rostliny vyklíčí a začnou růst přímo na mateřské rostlině. V momentě, kdy zafouká vítr, nebo odumře původní nosné květenství se rostliny oddělí a dopadají na holou zem, kde zakoření. Viviparie je pak druhově specifická. Častá je například u agáví (Agave), ve středoevropských podmínkách pak u lipnice alpínské (Poa alpina var. vivipara).