Adolf Frumar
V dnešním světě je Adolf Frumar neustále diskutované téma, které se týká lidí všech věkových kategorií a ve všech částech světa. Jeho dopad nezůstane bez povšimnutí a jeho význam je nepopiratelný v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Adolf Frumar vyvolal diskusi, byl předmětem studia a vzbudil zájem mnoha odborníků. V průběhu historie se Adolf Frumar vyvíjel a přizpůsoboval společenským, politickým a technologickým změnám, což významně ovlivnilo způsob, jakým čelíme výzvám současnosti i budoucnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Adolf Frumar a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro dnešní společnost.
| Adolf Frumar | |
|---|---|
 Adolf Frumar | |
| Narození | 29. srpna 1850 Brodce  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. června 1913 (ve věku 62 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | pedagog |
| Choť | Božena Frumarová |
| Děti | Vladimír Frumar |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Frumar (29. srpna 1850 Brodce – 14. června 1913 Praha) byl český učitel a pedagog, autor učebnic a slabikářů.
Život a působení
Po ukončení učitelského ústavu v Mladé Boleslavi roku 1868 působil na různých školách, od roku 1878 v Praze-Podskalí v ulici Na Hrádku, později byl řídícím učitelem u sv. Petra na Poříčí. Přispíval do učitelských časopisů, Pedagogického slovníku i do Ottova slovníku a vydal řadu učebnic a učebních pomůcek („Dějepisné obrazy“ k obrazům F. Jeneweina, „Zeměpisné obrazy“, „Pravopisné tabule“ aj.).
Byl také činný v učitelských spolcích, v letech 1896-1899 byl starostou „Ústředního spolku jednot učitelských“, členem výboru Ústřední matice školské a zakladatelem a předsedou učitelské záložny „Komenský“. Založil a redigoval časopis „Český učitel“ a od roku 1901 vydával „Učitelské noviny“. Roku 1896 vydal v Chicagu český slabikář pro americké děti, od roku 1899 vycházel Frumarův a Jursův „Slabikář“ s kresbami Mikoláše Alše („Alšův slabikář“, 9 vydání). Roku 1916, už po jeho smrti, vyšel nový Frumarův a Jursův „Slabikář B“ s barevnými obrázky A. Kašpara (10 vydání do roku 1927).
Rodina
- Druhá manželka Božena Frumarová, roz. Štorková (1868-1924) byla autorkou básní pro děti
- Syn z prvního manželství Vladimír Frumar (1889-1919) se politicky angažoval v mládežnické organizaci Národní strany svobodomyslné a jejích nástupců (Česká státoprávní demokracie, Československá národní demokracie). Od roku 1916 pracoval jako redaktor Národních listů. Zabýval se převážně národohospodářskými tématy. Zemřel předčasně na tuberkulózu.
Odkazy
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 24 • 1850 • Frumar, Adolf. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných v Bubenči, sign. BBČ O21, s. 242. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Štěpána, sign. ŠT N34, s. 232. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých HOL Z4 • 1913-1918, s. 10. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Frumar
- ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 24 • 1850 • Frumar, Adolf. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 1924-01-03, roč. 64, čís. 3, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Záznam v katalogu NK ČR (Frumarová, Božena, 1868-19249
- ↑ Vladimír Frumar. Národní listy. 1919-10-23, roč. 59, čís. 250, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých HOL Z5 • 1918-1927, s. 57. Dostupné online.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Frumar
- Ottův slovník naučný, heslo Frumar. Sv. 9, str. 737 a sv. 28, str. 454
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Frumar, A. Sv. 1, str. 1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Frumar na Wikimedia Commons 
Autor Adolf Frumar ve Wikizdrojích
