V dnešním světě je Adolf Skopec tématem, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých sférách společnosti. S rostoucí důležitostí Adolf Skopec v každodenním životě je nezbytné porozumět jeho důsledkům a důsledkům, abychom jej mohli účinně řešit. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Adolf Skopec, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme perspektivy, které přispívají k obohacení znalostí o tomto tématu. Od svého vzniku až po dnešní vývoj je Adolf Skopec nadále relevantním tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Adolf Skopec | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1873 – 1883 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1879 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní strana |
Narození | 2. srpna 1829 Babákov Rakouské císařství |
Úmrtí | 8. listopadu 1896 (ve věku 67 let) Smíchov Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
Commons | Adolf Skopec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Adolf Skopec (2. srpna 1829 Babákov – 8. listopadu 1896 Smíchov) byl rakouský a český politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1861 získal titul doktora práv. V letech 1871–1875 byl členem pražské obecní rady a v letech 1875–1890 zastával funkci ředitele pražské městské spořitelny. Patřil k staročeské straně (Národní strana).
V 70. letech 19. století se zapojil do zemské i celostátní politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Praha-Hradčany). V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1874, nyní ovšem za kurii venkovských obcí (obvod Rokycany – Blovice). Zde obhájil mandát i v doplňovacích volbách roku 1875 a doplňovacích volbách roku 1876. Uspěl i v řádných volbách roku 1878, tentokrát za kurii městskou (obvod Mělník – Brandýs n. L. – Roudnice – Mšeno).
Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Příbram, Hořovice atd. Z politických důvodů (pasivní rezistence) se ovšem nedostavil do parlamentu, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.
Zemřel v listopadu 1896 po delší nemoci a pohřben byl na hřbitově Malvazinky.