Adolf Skopec

V dnešním světě je Adolf Skopec tématem, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých sférách společnosti. S rostoucí důležitostí Adolf Skopec v každodenním životě je nezbytné porozumět jeho důsledkům a důsledkům, abychom jej mohli účinně řešit. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Adolf Skopec, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme perspektivy, které přispívají k obohacení znalostí o tomto tématu. Od svého vzniku až po dnešní vývoj je Adolf Skopec nadále relevantním tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.

Adolf Skopec
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1883
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana

Narození2. srpna 1829
Babákov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. listopadu 1896 (ve věku 67 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
CommonsAdolf Skopec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Skopec (2. srpna 1829 Babákov8. listopadu 1896 Smíchov) byl rakouský a český politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1861 získal titul doktora práv. V letech 1871–1875 byl členem pražské obecní rady a v letech 1875–1890 zastával funkci ředitele pražské městské spořitelny. Patřil k staročeské straně (Národní strana).

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské i celostátní politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Praha-Hradčany). V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1874, nyní ovšem za kurii venkovských obcí (obvod RokycanyBlovice). Zde obhájil mandát i v doplňovacích volbách roku 1875 a doplňovacích volbách roku 1876. Uspěl i v řádných volbách roku 1878, tentokrát za kurii městskou (obvod Mělník – Brandýs n. L. – Roudnice – Mšeno).

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Příbram, Hořovice atd. Z politických důvodů (pasivní rezistence) se ovšem nedostavil do parlamentu, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.

Zemřel v listopadu 1896 po delší nemoci a pohřben byl na hřbitově Malvazinky.

Odkazy

Reference

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se v letech 1873–1878 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. V rámci politiky pasivní rezistence se na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. některé dokumenty uvádějí mylně, že se narodil 20. července
  4. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1802-1835 v Babákově, sign.380, ukn.10307, str.77. Dostupné online
  5. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  6. a b Úmrtí. Národní listy. Listopad 1896, roč. 36, čís. 309, s. 3. Dostupné online. 
  7. a b Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder . books.google.cz . Dostupné online. (německy) 
  8. Národní listy, 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011282&picp=&it=0&s=djvu
  9. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  13. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  14. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy