V dnešním světě se Albert J. Libchaber stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Postupem času získal Albert J. Libchaber větší význam v různých oblastech, od vědy, technologie, politiky až po kulturu a zábavu. Tento článek si klade za cíl podrobně a kriticky prozkoumat různé aspekty související s Albert J. Libchaber, aby čtenáři poskytl širokou a obohacující vizi tohoto tématu. Prostřednictvím hluboké a přísné analýzy se snažíme osvětlit různé aspekty Albert J. Libchaber, řešit její důsledky, vývoj a dopady na současnou společnost.
Albert J. Libchaber | |
---|---|
Narození | 23. října 1934 (89 let) Paříž |
Alma mater | École normale supérieure |
Pracoviště | Princetonská univerzita Chicagská univerzita Rockefellerova univerzita |
Ocenění | Cena Jeana Ricarda (1979) MacArthurova cena (1986) Wolfova cena za fyziku (1986) Cena tří fyziků (1998) společník Americké asociace pro rozvoj vědy (2019) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert J. Libchaber (* 23. října 1934) je francouzsko-americký fyzik, profesor na Rockefellerově univerzitě. V roce 1986 získal Wolfovu cenu za fyziku.
Libchaber získal bakalářský titul z matematiky na Pařížské univerzitě v roce 1956 a inženýrský titul z École normale supérieure v roce 1958. Magisterský titul z fyziky získal roku 1959 na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign a doktorát z fyziky poté roku 1965 na École normale supérieure.
Od roku 1983 do roku 1991 byl profesorem na Chicagské univerzitě, poté získal profesorské místo na Princetonské univerzitě. Roku 1994 nastoupil na Rockefellerovu univerzitu.
Hlavní Lichhaberovy příspěvky ve fyzice jsou v experimentální fyzice kondenzovaných látek. Zejména provedl experimenty v nichž pozoroval narušení kaskády, které vede ke vzniku chaosu a turbulencí v Raleygh-Benardově systému. Podařilo se mu pozorovat teplotní výkyvy systému, aniž by narušil prostředí. Tímto způsobem jasně pozoroval bifurkaci, která vede k chaosu. Potvrdil tak teoretické předpovědi Mitchella Feigenbauma. Svoje experimenty prováděl nejdříve s izotopem helium 4, později použil rtuť, na kterou aplikoval magnetické pole, aby získal další stupeň volnosti. Za tyto úspěchy byli Libchaber a Feigenbaum oceněni Wolfovou cenou za fyziku.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert J. Lichhaber na anglické Wikipedii.