V dnešním světě se Ancien régime stalo tématem velkého významu a zájmu širokého sektoru společnosti. S rozvojem technologií a globalizací převzal Ancien régime vedoucí roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Vědět více o Ancien régime je nezbytné pro pochopení výzev a příležitostí, které se v současnosti objevují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ancien régime, od jeho historie až po jeho dopad na současnou společnost.
Francouzské království Royaume de France
| |||||||
Hymna Marche Henri IV. / Vive Henri IV. (1590–1792, 1814–1830) | |||||||
Motto Montjoie Saint Denis! | |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
římskokatolické (987–1682, 1814–1815, 1815–1848), galikánské (1682–1791), reformované, judaistické, luteránské
| |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
1610 – začátek absolutní monarchie
| ||||||
Zánik
|
|||||||
{{{Podřízené celky}}}
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Ancien régime ( fr. starý režim) označuje společenské a politické uspořádání ve Francii od konce 16. století do konce 18. století, resp. do vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789.
V původním smyslu představuje ancien régime všechny „staré principy“, které měly být revolucí odstraněny. Byla to zejména absolutistické monarchie (určitým symbolem moci panovníka se staly lettres de cachet) a zastaralý systém vztahů mezi církví, šlechtou a třetím stavem.
V průběhu času se pojem poněkud rozšířil a může označovat mocenský řád a státní zřízení silných evropských států, které v průběhu 17. a 18. století (kromě konstitučních monarchií typu Britského impéria) stály na neomezené moci panovníka, a kde také od konce 18. století docházelo (v souvislosti s francouzskými událostmi) k určitým politickým a společenským změnám. Vlivem kolonialismu a imperialismu se částečně tento trend přenášel i na jiné kontinenty.