V tomto článku prozkoumáme Anežka Hrabětová-Uhrová do hloubky a analyzujeme jeho dopad, relevanci a vliv v různých oblastech. Anežka Hrabětová-Uhrová se stal tématem rostoucího zájmu v dnešní společnosti, což vyvolává diskusi a úvahy o jeho důsledcích. Na těchto stránkách prozkoumáme různé aspekty obklopující Anežka Hrabětová-Uhrová, od jeho původu a vývoje až po jeho vývoj v čase. Kromě toho rozebereme jeho souvislost s dalšími fenomény a jeho roli při utváření současného světa. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší úvahy o Anežka Hrabětová-Uhrová a jeho důsledcích pro každodenní život.
RNDr. Anežka Hrabětová-Uhrová, CSc. | |
---|---|
Rodné jméno | Uhrová |
Narození | 5. září 1900 Lomnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. května 1981 (ve věku 80 let) Brno Československo |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | botanička |
Choť | Sergej Hrabě |
Rodiče | Augustin Uher st. |
Příbuzní | Augustin Uher ml. (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anežka Hrabětová-Uhrová (5. září 1900 Lomnice – 4. května 1981 Brno) byla botaničkou.
Narodila se v rodině stolařského mistra Augustina Uhra a jeho ženy Josefy. V roce 1929 složila státní zkoušky z přírodopisu a ze zeměpisu. Pak v roce 1933 složila doktorát z přírodních věd. V roce 1935 působila jako středoškolská profesorka. Na přírodovědeckou fakultu přešla v roce 1946. Za celý svůj život uveřejnila téměř 100 odborných prací. Ke svému rodnému kraji měla po celý život velký vztah, a proto mu věnovala odbornou práci – Xerothermní rostliny na Lomnicku u Tišnova (1965) a řadu popularizačních příspěvků. Je pohřbena na lomnickém hřbitově.