Antonín Němeček (odbojář) je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. S bohatou a rozmanitou historií je Antonín Němeček (odbojář) předmětem debat, výzkumu a vzrušujících diskuzí. Od svých počátků až do současnosti zanechal Antonín Němeček (odbojář) ve společnosti nesmazatelnou stopu a ovlivnil způsob, jakým lidé myslí, jednají a komunikují. V tomto článku prozkoumáme dopad Antonín Němeček (odbojář) na různé aspekty každodenního života a probereme jeho význam v moderním světě. Připojte se k nám na této vzrušující cestě fascinujícím světem Antonín Němeček (odbojář)!
Antonín Němeček | |
---|---|
Nový památník (z roku 2014) hrdinům z jinonického akcízu | |
Narození | 8. května 1915 Dolní Roveň u Pardubic, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. února 1942 (ve věku 26 let) Mauthausen, Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven |
Bydliště | Slavojova 536/3, 128 00 Praha - Nusle |
Povolání | sluha, pekař, kuchař, řeholník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Němeček (8. května 1915, Dolní Roveň, Rakousko-Uhersko – 12. února 1942, Mauthausen, Německá říše) – student učitelského ústavu kongregace školských Bratří křesťanských škol u Svatého Jana pod Skalou – byl český odbojář, který za protektorátu působil v nekomunistickém protiněmeckém odboji jako pomocník radiotelegrafistů ilegální organizace ÚVOD.
Narodil se do rodiny dělníka Josefa Němečka a jeho manželky Karolíny, roz. Kubcové. Od časného mládí byl sirotkem. Když povyrostl, pracoval tento nazrzlý mladík vyšší postavy jako sluha, pekař a kuchař v církevních útulcích a v učitelském ústavu kongregace školských bratří u svatého Jana pod Skalou. Ke 2. březnu 1941 byl kandidátem[pozn. 1] řádu Benediktinů v Praze – Emauzích a přijal jméno Ivan. V Emauzích byl i ubytován. Když byl klášter Němci zrušen (18. července 1941 ) a mniši i opat Arnošt Vykoukal vyhnáni, našel Němeček ubytování u rodiny Linhartů v Praze – Nuslích, Albíkova ulice číslo 3.[pozn. 2]
Za protektorátu se zapojil do odboje jako spolupracovník radistů (přenášel vysílačky, hlídal během radiových relací a podílel se i na samotném vysílání) v rámci působení radioskupiny v ilegální organizaci ÚVOD. Po zatčení gestapem v jinonickém akcízu (v noci ze 3. října 1941 na 4. října 1941) byl jako šestadvacetiletý mladík (spolu s devatenáctiletým synem Karla Prokopa studentem Miroslavem Prokopem) zasahujícími gestapáky zmlácen do krve. Zmučení mladíci zakrátko prozradili hlubočepský domek manželů Antonína a Anny Springerových. Zbitý Němeček navíc prozradil bratry Linhartovy. (Zdeňku Linhartovi se sice podařilo uniknout, ale zanedlouho byl dopaden.) Antonín Němeček prošel výslechy v Petschkově paláci a vězněním v německých věznicích. Dne 19. ledna 1942 byl v nepřítomnosti odsouzen stanným soudem v Praze na Pankráci k trestu smrti. Byl transportován do Mauthausenu kde byl dne 12. února 1942 popraven.[pozn. 3]
Jméno Antonína Němečka je uvedeno na původní pamětní desce věnované hrdinům z jinonického akcízu. Deska se v současnosti (2015) nachází v předsíni budovy TJ Sokola Jinonice (Butovická 33/100, Praha 5 – Jinonice).
Jméno Antonína Němečka je uvedeno i na bronzové pamětní desce, na pískovcovém pomníku z dílny akademického sochaře Milana Váchy odhaleném 3. října 2014, který se nachází na veřejném prostranství (bulváru)[pozn. 4] poblíž stanice metra Nové Butovice v Praze 13.