Dnes je Archiv Národního muzea tématem, které nadále vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. Archiv Národního muzea je již léta předmětem výzkumů, diskusí a úvah mezi odborníky a lidmi zajímajícími se o toto téma. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na základní aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Archiv Národního muzea, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a porozuměli jeho dnešnímu dopadu. Prostřednictvím hloubkové analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty Archiv Národního muzea a jeho význam v současném světě.
Archiv Národního muzea | |
---|---|
Budova archivu (stav k roku 2011) | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Adresa | Praha 7, Česko |
Založeno | 1846 |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′28,37″ s. š., 14°26′16,21″ v. d. |
Webové stránky a Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archiv Národního muzea je specializovaným archivem Národního muzea. Vznikl roku 1846 pod vedením Karla Jaromíra Erbena tak, že se oddělil se od Knihovny Národního muzea, která obsahovala i „rukopisnou“ část, tedy základ budoucího archivu (část tvořící literární archiv zůstala v knihovně i poté a prošla zcela odlišnou historií). Obojí až do té doby spravoval Václav Hanka.
Instituce vznikla jako víceméně sbírková instituce. Erben měl především dokumentovat materiál k českým dějinám v zahraničních archivech (proto je v archivu uložena řada opisů i originálů středověkých listin ze zahraničí). K významným změnám docházelo již v druhé polovině 19. století, novou formu podle moderních zásad získal archiv v první polovině 20. století za Karla Stloukala, od roku 1920 začal archiv fungovat jako archiv instituce (začal přebírat a uchovávat písemnou produkci muzea).
Archiv spravuje registraturu sbírek muzea. Důležitou část archivních souborů v archivu uložených tvoří osobní pozůstalosti (nejen pracovníků muzea, archiváři vyvíjeli snahu sbírat i pozůstalosti dalších dalších osob veřejného života) a rodinné archivy (např. Sternberg-Manderscheidů, propojených rodin Palackých, Riegrů a Bráfů ad.). Významná je také sfragistická sbírka, čítající přes tři tisíce exemplářů pečetidel, pečetí nebo jejich odlitků, mnohé z nich zhotovil pro muzeum Josef Karel Burde, dalších asi devět tisíc otisků pečetí přibylo s topografickou sbírkou profesora Josefa Eichlera z let 1828–1832. Pozoruhodná je rovněž kolekce sbírek genealogických (Vojtěcha Krále z Dobré Vody, A. F. Rybičky ad.).