Archiv Národního muzea
Dnes je Archiv Národního muzea tématem, které nadále vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. Archiv Národního muzea je již léta předmětem výzkumů, diskusí a úvah mezi odborníky a lidmi zajímajícími se o toto téma. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na základní aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Archiv Národního muzea, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a porozuměli jeho dnešnímu dopadu. Prostřednictvím hloubkové analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty Archiv Národního muzea a jeho význam v současném světě.
| Archiv Národního muzea | |
|---|---|
 Budova archivu (stav k roku 2011) | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Praha 7, Česko |
| Založeno | 1846 |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′28,37″ s. š., 14°26′16,21″ v. d. |
 | |
| Webové stránky a Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archiv Národního muzea je specializovaným archivem Národního muzea. Vznikl roku 1846 pod vedením Karla Jaromíra Erbena tak, že se oddělil se od Knihovny Národního muzea, která obsahovala i „rukopisnou“ část, tedy základ budoucího archivu (část tvořící literární archiv zůstala v knihovně i poté a prošla zcela odlišnou historií). Obojí až do té doby spravoval Václav Hanka.
Instituce vznikla jako víceméně sbírková instituce. Erben měl především dokumentovat materiál k českým dějinám v zahraničních archivech (proto je v archivu uložena řada opisů i originálů středověkých listin ze zahraničí). K významným změnám docházelo již v druhé polovině 19. století, novou formu podle moderních zásad získal archiv v první polovině 20. století za Karla Stloukala, od roku 1920 začal archiv fungovat jako archiv instituce (začal přebírat a uchovávat písemnou produkci muzea).
Archiv spravuje registraturu sbírek muzea. Důležitou část archivních souborů v archivu uložených tvoří osobní pozůstalosti (nejen pracovníků muzea, archiváři vyvíjeli snahu sbírat i pozůstalosti dalších dalších osob veřejného života) a rodinné archivy (např. Sternberg-Manderscheidů, propojených rodin Palackých, Riegrů a Bráfů ad.). Významná je také sfragistická sbírka, čítající přes tři tisíce exemplářů pečetidel, pečetí nebo jejich odlitků, mnohé z nich zhotovil pro muzeum Josef Karel Burde, dalších asi devět tisíc otisků pečetí přibylo s topografickou sbírkou profesora Josefa Eichlera z let 1828–1832. Pozoruhodná je rovněž kolekce sbírek genealogických (Vojtěcha Krále z Dobré Vody, A. F. Rybičky ad.).
Ředitelé a vedoucí
- Karel Jaromír Erben (1846–1851)
- více osob
- Václav Schulz (1878–1915)
- Václav Hrubý (1915–1921)
- Karel Stloukal (1921–1935)
- Jaroslav Charvát (1935–1945)
- Rudolf Vindiš (1946–1959)
- Aleš Chalupa (1959–1984)
- správce Vladimír Růžek
- Jaroslav Čechura (1986–2002)
- Milena Běličová (2002–2016)
- PhDr. Klára Woitschová Ph.D. (od 2016)
Literatura
- BĚLIČOVÁ, Milena, Jaroslav ČECHURA, Marie RYANTOVÁ a Aleš CHALUPA. Průvodce po fondech a sbírkách Archivu Národního muzea. Praha: Národní muzeum, 1998. ISBN 80-901916-7-3.
- Milena BĚLIČOVÁ: Archiv, in: Velká kniha o Národním muzeu. Národní muzeum Praha 2015.
Externí odkazy
- Archiv Národního muzea – digitalizované dokumenty v projektu eSbírky
- Z činnosti Archivu Národního muzea
- Ludmila Sulitková. Archivnictví a spisová služba. Charakteristika některých archivů, s. 11–12. http://ff.ujep.cz/archivnictvi/charakteristiky_archivu.pdf Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
