Tento článek se bude zabývat tématem August Łoś, které vyvolalo široký zájem a debatu v různých oblastech. August Łoś je koncept, který v posledních letech získal na významu a který v dnešní společnosti vyvolal velkou zvědavost. V tomto směru budou zkoumány různé hrany a perspektivy obklopující August Łoś, stejně jako jeho dopad v různých kontextech a situacích. Budou analyzovány jeho pozitivní i negativní aspekty, aby bylo možné nabídnout ucelenou a vyváženou vizi tohoto tématu. Kromě toho budou prezentovány názory odborníků v oboru a prozkoumány konkrétní případy, které ilustrují důležitost August Łoś dnes.
August Łoś | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1870 – 1873 | |
Ve funkci: 1885 – 1897 | |
Poslanec Haličského zemského sněmu | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Polský klub |
Narození | 3. prosince 1829 Lvov Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. prosince 1902 Lvov Rakousko-Uhersko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
August Łoś (3. prosince 1829 Lvov – 29. prosince 1902 Lvov), byl rakouský šlechtic a politik polské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
Účastnil se polského lednového povstání roku 1863. V závěru života byl prezidentem dozorčí rady haličského pozemkového úvěrového spolku.
Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam poprvé usedl již v roce 1870, tehdy ještě v nepřímé volbě, kdy ho do vídeňského parlamentu delegoval Haličský zemský sněm. Opětovně sem byl delegován sněmem roku 1871. Mandát byl ale 21. dubna 1873 prohlášen pro dlouhodobou absenci za zaniklý. Do parlamentu se vrátil po dlouhé přestávce až v přímých volbách roku 1885, nyní za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Sambir, Staremiasto atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1891. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě August Los, statkář, bytem Stupnica.
Na Říšské radě v roce 1885 je uváděn coby člen Polského klubu. Za Polský klub byl zvolen i v roce 1891.