Automobilismus
Dnes zaujímá Automobilismus ústřední místo v současné společnosti. Jeho vliv zasahuje do všech oblastí života, od politiky po zábavu. S pokrokem technologie se Automobilismus stal dostupnější než kdy jindy, což má významný dopad na způsob, jakým lidé interagují a komunikují. V tomto článku dále prozkoumáme roli Automobilismus v moderním životě, analyzujeme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech. Od jeho počátků až po současnou situaci je toto téma aktuální pro každého, kdo má zájem porozumět světu kolem nás.
Automobilismus je souhrnné označení pro systém integrující činnosti související s provozováním automobilů různého typu. Jedná se o obecně využívaný termín, v některých případech především sociologové mluví například i o automobilové kultuře. O člověku provozujícím automobil (typicky osobní) se může mluvit jako o automobilistovi, což je termín částečně se překrývající s pojmem řidič.
Společenské souvislosti automobilismu
Pojmu automobilismus se často využívá v kontextu potřeby zdůraznit sociální působení provozování automobilů. Dopady automobilismu pro fungování lidských společností byly ve 20. i 21. století zásadní, především v souvislosti s vytvářením pracovních míst v rozvětvených dodavatelských řetězcích v rámci automobilového průmyslu, výstavby a údržby infrastruktury a obecně s formováním ekonomického fungování společností.
Produkce a provozování automobilů a související infrastruktury současně spotřebovává značnou část vytěžených nerostných surovin, druhotných produktů i vyrobené energie. Zásadní je v tomto kontextu role ropy a geopolitické aspekty kontroly její těžby a zpracování. Vedle základní výroby a provozu existují rozsáhlé části ekonomiky věnující se prodeji automobilů, přeprodávání starých aut, exportu a importu, opravám, pojišťovnictví, asistenci na cestách, čištění vozidel, půjčování automobilů, výrobě navigačních systémů, montážím zabezpečení či hledání odcizených vozidel.
Existence automobilismu také zásadně ovlivňuje podobu uspořádání lidských sídel i krajiny jako celku. V průměru zhruba polovina plochy evropských měst je věnována infrastruktuře pro automobily. Značná část veřejných prostředků směřuje do budování a údržby této infrastruktury, ale současně je i velká část těchto prostředků získávána prostřednictvím výnosů z různých typů zdanění výroby a provozu automobilů.
S automobilismem souvisí také velká část emisí skleníkových plynů. V některých případech je největším producentem oxidu uhličitého už samotné provozování automobilů (USA cca od roku 2017), v některých případech tomu tak může být při počítání kumulace emisí z výroby a následného provozu automobilů.
Specifický typ mobility umožněný automobilem s sebou nese také množství společenských aktivit, které by byly bez automobilu nemyslitelné. Mezi tyto aktivity patří například autokina, drive-through fastfoody, automobilový tuning, automobilové závody, seznamování a sex v automobilu, využívání dovážkových služeb, automobilové sběratelství či autosalony, ale v širším smyslu i dojíždění do města ze suburbií, nakupování v obchodních centrech umístěných mimo obydlené oblasti, multimodální dojíždění s využitím parkovišť P+R a mnohé další.
Některé z nich se pak mohou stávat i určujícími znaky odlišujícími určité skupiny lidí či regiony od jiných. Je pak možné mluvit i o lokálních formách automobilové kultury – často je zmiňovaná například americká automobilová kultura, ale je možné mluvit například i o japonské automobilové kultuře, gruzínské automobilové kultuře atp.
Instituce související s automobilismem v Česku
Fungování automobilismu v jednotlivých zemích závisí do značné míry na zaštítění formálními institucemi, které zajišťují koordinaci a standardizaci výstavby a údržby fyzické infrastruktury, standardizaci, registraci a kontrolu produkce a provozování automobilů a ustavování a vymáhání pravidel silničního provozu. Další rolí těchto organizací je zájmový lobbying, popularizace automobilismu atp. V České republice se jedná především o Ministerstvo dopravy, značná část jehož agendy souvisí s automobilismem, Ředitelství silnic a dálnic spravující celostátně fungující síť, Policie ČR v roli zásadního orgánu určujícícho podobu infrastruktury a vymáhání pravidel silničního provozu, Ústřední automotoklub v roli zájmové organizace, množství jednotlivých silničních správních úřadů a další.
Metriky související s automobilismem v Česku
V rámci uvažování o podobách rozvoje automobilismu se využívá řada různých parametrů - jedná se především o stupeň automobilizace a stupeň motorizace. Dalšími důležitými sledovanými parametry jsou například intenzity dopravy na dané komunikaci, produkce a prodej automobilů v daném časovém období, průměrné stáří provozovaných automobilů a podobně.
Odkazy
Reference
- ↑ KELLER, JAN, 1955-. Naše cesta do prvohor : o povaze automobilové kultury. : Sociologické Nakl Dostupné online. ISBN 80-85850-64-8, ISBN 978-80-85850-64-2. OCLC 45669114
- ↑ Bedřich Hostinský: Vliv automobilu na společnost (bakalářská práce), Brno 2011
- ↑ GROWTH WITHIN: A CIRCULAR ECONOMY VISION FOR A COMPETITIVE EUROPE . . Dostupné online.
- ↑ Temple of Speed . 2019-09-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Podívejte se na genialitu japonské autokultury ve městě - Garáž.cz. www.garaz.cz . . Dostupné online.
- ↑ SHEROUSE, PERRY MAXFIELD WALDMAN. WHERE THE SIDEWALK ENDS: Automobility and Shame in Tbilisi, Georgia. Cultural Anthropology . . Dostupné online.
