V dnešním světě se Břehule skalní stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Svým dopadem na společnost a každodenní život podnítil Břehule skalní debaty a vytvořil nespočet rozdílných názorů. Od svého vzniku upoutal Břehule skalní pozornost akademiků, vědců, technologických expertů, politických vůdců, aktivistů i běžných občanů. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Břehule skalní, analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech a odhalíme různé pohledy na toto kontroverzní téma.
Břehule skalní | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | vlaštovkovití (Hirundinidae) |
Rod | břehule (Ptyonoprogne) |
Binomické jméno | |
Ptyonoprogne rupestris (Scopoli, 1769) | |
rozšíření břehule skalní
hnízdiště
celoroční výskyt
zimoviště
| |
Synonyma | |
Hirundo rupestris Scopoli, 1769 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Břehule skalní (Ptyonoprogne rupestris) je malý zpěvný pták z čeledi vlaštovkovití. Na první pohled se podobá břehuli říční, je však shora poněkud světlejší a v ocase má bílé skvrny. Zespodu je naopak tmavší, chybí ji obojek přes hruď a má velmi tmavé spodní křídlení krovky. Hnízdí v jeskyních, na stěnách útesů a příležitostně také na budovách v jižní Evropě a přilehlém Středomoří. První doložené pozorování z ČR bylo publikováno v roce 2004. Oficiální český název je vlaštovka pohorská, nicméně při publikaci tohoto názvu nebyl brán v úvahu již dříve používaný a mnohem rozšířenější název břehule skalní (viz např.).