V dnešním světě hraje Bedřiška Synková zásadní roli v každodenním životě lidí. Ať už jako zdroj inspirace, jako předmět studia nebo jako historický odkaz, Bedřiška Synková je téma, které nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat ty, kteří se ponoří do jeho obrovského vesmíru. V průběhu let Bedřiška Synková upoutal pozornost výzkumníků, umělců, vědců a milovníků vědění, kteří věnovali hodiny a hodiny studiu a rozjímání, aby pochopili její význam ve společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bedřiška Synková a zjistíme, jak ovlivnil různé oblasti lidského života.
Bedřiška Synková | |
---|---|
Narození | 7. března 1935 (89 let) |
Povolání | skautka a politická vězeňkyně |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřiška Synková (provdaná Hoffmannová, skautskou přezdívkou Bejbina; * 7. března 1935) je česká skautka, odsouzená v roce 1954 pro velezradu, protože ilegálně vedla skautský oddíl v Praze-Radlicích. Její portrét se díky sochařce Marii Uchytilové dostal na rubovou stranu československé jednokorunové mince, která platila od 2. září 1957 do 30. září 1993. V roce 1968 emigrovala tehdy již vdaná Bedřiška Hoffmannová se svým manželem Evženem a jednoročním synem do Švýcarska. Po odchodu do emigrace si nechává říkat Frederike, nicméně od roku 2021 opět trvale žije v Česku.
V Praze v Divadle pod Palmovkou se uskutečnila dne 12. února 2016 světová premiéra divadelní hry Tomáše Dianišky Mlčení bobříků. Jednalo se o pokus zpracovat příběh politické vězeňkyně z 50. let dvacátého století – skautky Bedřišky Synkové – formou béčkového hororu (ve stylu South Parku). Proces se Synkovu a geniální lest sochařky Marie Uchytilové posloužil autoru Tomáši Dianiškovi jako hrubá dějová osnova celé divadelní hry.