V tomto článku prozkoumáme fascinující život Belgický frank, jehož odkaz zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Od svých skromných začátků až po jeho nejpozoruhodnější úspěchy byl Belgický frank zdrojem inspirace pro nespočet lidí po celém světě. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme klíčové momenty, které definovaly život Belgický frank, a jak jejich dopad dnes rezonuje. Od jeho příspěvků k _var2 až po jeho vliv na _var3 se tento článek snaží osvětlit důležitost a relevanci Belgický frank v dnešním světě. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním skutečné podstaty Belgický frank a jeho místa v historii.
Belgický frank (nizozemsky Belgische frank, francouzsky franc belge, německy Belgischer Franken) byl oficiální měnou Belgického království v letech 1832 až 2002. Jeho ISO 4217 kód byl BEF. Jedna setina franku se nazývala centime.
Belgický frank byl zaveden roku 1832 jako státní měna Belgického království těsně po procesu jeho vzniku Belgickou revolucí (1830-1831), v níž se Belgické království vydělilo ze Spojeného království Nizozemského.
V roce 1865 vytvořilo Belgické království spolu s Druhým Francouzským císařstvím, Italským královstvím a Švýcarskem Latinskou měnovou unii (k té se v roce 1868 přidaly Španělské království a Řecké království a v roce 1889 se přidaly Rumunské království, Srbské království, Bulharské knížectví, Venezuela a San Marino), která spočívala ve stanovení obsahu stříbra v jedné minci každé členské národní měny na 4,5 gramu, případně obsahu zlata v jedné minci každé členské národní měny na 0,290322 gramu, zároveň součástí dohody byla vzájemná volná směnitelnost všech členských měn, u mincí s normovaným obsahem drahého kovu tedy vždy v poměru 1:1. Latinská měnová unie byla rozpuštěna roku 1927.
Belgie a sousední Lucembursko spolu spolupracují v rámci Belgicko-lucemburské ekonomické unie. Jejich měny – belgický a lucemburský frank – byly mezi lety 1922 a 1999 (s výjimkou období mezi 1935 a 1944) pevně propojené v paritním kursu 1:1. De iure bylo tedy možno používat belgické franky na lucemburském území a naopak, v praxi však obchodníci občas odmítali přijímat měnu sousedního státu.
Při zavedení eura jako bezhotovostní měny byl směnný kurs mezi frankem a eurem stanoven na 1 EUR = 40,3399 BEF = 40,3399 LUF. Od roku 1999 byl frank pouze dílčí jednotkou eura, od 1. ledna 2002 je po krátkém duálním oběhu franku a eura (mezi 1. lednem 2002 a 28. únorem 2002) v oběhu pouze euro.
Posledními mincemi belgického franku před zavedením eura byly mince o hodnotách 1, 5, 20 a 50 franků.
Bankovky byly vydány pouze v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 10 000 franků. Bankovky franku lze vyměnit u Národní belgické banky za euro bez časového omezení