Bitva o Nanking (1937)

Jestli nás něco vždy fascinovalo, je to Bitva o Nanking (1937). Od nepaměti byl Bitva o Nanking (1937) předmětem studia, obdivu a debat. Ať už pro svůj dopad na historii, svůj vliv na kulturu nebo svou relevanci v dnešní společnosti, Bitva o Nanking (1937) je i nadále tématem velkého zájmu akademiků, odborníků i zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Bitva o Nanking (1937), od jeho počátků až po jeho dopad na moderní svět. Doufáme, že prostřednictvím důkladné a obohacující analýzy rozšíříme naše znalosti a porozumění Bitva o Nanking (1937) a možná dokonce objevíme nové aspekty, které nás překvapí. Přidejte se k nám na této fascinující cestě po Bitva o Nanking (1937) a společně odhalíme její tajemství a významy. Nenechte si to ujít!

Bitva o Nanking
konflikt: Druhá čínsko-japonská válka
Trvání1.–13. prosince 1937
MístoNanking a jeho okolí
Souřadnice32°3′ s. š., 118°46′1″ v. d.
VýsledekJaponské vítězství
Strany
Čínská republikaČínská republika Čínská republika Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Velitelé
Tchang Šeng-č' princ Asaka Jasuhiko
Iwane Macui
Síla
100 000 200 000
Ztráty
6 000–10 000 mrtvých a zraněných
36 500—40 000 zabito v zajetí 		1 953 mrtvých
4 994 zraněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Nanking probíhala od 1. do 13. prosince 1937 během druhé čínsko-japonské války mezi čínskou národní revoluční armádou a japonskou císařskou armádou. Předmětem bitvy byl Nanking, hlavní město Čínské republiky. Události, k nimž došlo bezprostředně po skončení bitvy, kdy japonští vojáci ve městě popravovali, znásilňovali a rabovali, vešly ve známost jako Nankingský masakr. Ačkoli Japonce jejich vítězství nadchlo a povzbudilo, masakr poškodil jejich světovou pověst. Navzdory Matsuiho očekávání se Čína nevzdala a druhá čínsko-japonská válka pokračovala dalších osm let.

Průběh bitvy

Nedlouho po vypuknutí války mezi Japonskem a Čínou v červenci roku 1937 se japonská vláda pokusila ukončit boje a usilovala o diplomatické řešení. Po vítězství v bitvě u Šanghaje však v japonské armádě zvítězili expanzionisté a dne 1. prosince bylo oficiálně schváleno tažení na Nanking. Úkol obsadit Nanking dostal generál Iwane Matsui, velitel japonské středočínské oblastní armády, který věřil, že jeho dobytí donutí Čínu vzdát se a tak ukončit válku. Čínský vůdce Čankajšek se ale rozhodl město bránit a jako velitele vojenských sil města určil Tchang Šeng-č'iho.

Video

Japonští vojáci se ze Šanghaje do Nankingu přemísťovali rychle a v průběhu cesty veškeré čínské síly porazili. Dne 9. prosince se pak dostali k poslední linii obrany, za níž byly již jen zdi města Nanking a následující den nařídil Matsui na město zaútočit. Po necelých dvou dnech intenzivních bojů se Čankajšek rozhodl město opustit a Šeng-č' nařídil svým mužům zahájit soustředěný útok, jímž by prorazili z obklíčení. Většina jednotek se ale zhroutila a čínští vojáci často v ulicích odhazovali zbraně a uniformy v naději, že se skryjí mezi civilním obyvatelstvem města. Japonci mohli začít obsazovat město.

Nankingský masakr

Podrobnější informace naleznete v článku Nankingský masakr.

I po 13. prosinci, kdy se japonské jednotky dostali do města, pokračovaly v odrážení odporu. V budovách města hledali čínské vojáky, kteří se zde mohli schovávat. Často však japonští vojáci zajali i nevinné civilisty a mnoho z těchto zajatců bylo popraveno; tento akt je znám jako Nankingský masakr. Společně s těmito vraždami docházelo ke znásilňování, náhodným vraždám, rabování či žhářství.

Podle Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ může být počet zavražděných civilistů a válečných zajatců vyšší než 200 000 a znásilněno mělo být více než 20 000 žen, a to včetně kojenců.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Nanking na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ikuhiko Hata, "The Nanking Atrocities: Fact and Fable," Japan Echo, August 1998, 51.
  2. ↑ CHEN, C. Peter. Battle of Nanjing and the Rape of Nanjing . . Dostupné online. 
  3. ↑ Kasahara "Nanking Incident" 1997, p 115
  4. ↑ Zhaiwei Sun. jds.cass.cn. 1997. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 9, 2015. (čínsky) 
  5. ↑ Masahiro Yamamoto, Nanking: Anatomy of an Atrocity (Westport, Connecticut: Praeger, 2000), 118. Yamamoto cites Masao Terada, planning chief of Japan's 10th Army.
  6. ↑ YOSHIDA, Takashi. The Making of the "Rape of Nanking". New York: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518096-1. S. 37–42. 
  7. ↑ Kasahara, s. 23–24, 52, 55, 62.
  8. ↑ Yamamoto, s. 43, 49–50.
  9. ↑ Kasahara, s. 50–52.
  10. ↑ Yamamoto, s. 44–46.
  11. ↑ Kasahari, s. 121.
  12. ↑ Hayase, s. 125–130.
  13. ↑ Kojima, s. 187–190.
  14. ↑ HyperWar: International Military Tribunal for the Far East . International Military Tribunal for the Far East . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HAMSEN, Peter. Nanjing 1937: Battle for a Doomed City. : Casemate Publishers (anglicky) 
  • YAMAMOTO, Masahiro, 2000. Nanking: Anatomy of an Atrocity. Westport, Connecticut: Praeger. (anglicky) 
  • Toshiyuki Hayase, 1999. 将軍の真実 : 松井石根人物伝. : . (japonsky) 
  • Tokushi Kasahara, 1999. 南京事件. Tokio: . (japonsky) 
  • Noboru Kojima, 1984. 日中戦争. Tokio: . (japonsky) 

Externí odkazy

Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Enciclo
    Wikious
    Sapientia
    Scientia
    Boobota
    Anandapedia
    Sagapedia
    Wikithot