Bitva o Nanking (1937)

Jestli nás něco vždy fascinovalo, je to Bitva o Nanking (1937). Od nepaměti byl Bitva o Nanking (1937) předmětem studia, obdivu a debat. Ať už pro svůj dopad na historii, svůj vliv na kulturu nebo svou relevanci v dnešní společnosti, Bitva o Nanking (1937) je i nadále tématem velkého zájmu akademiků, odborníků i zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Bitva o Nanking (1937), od jeho počátků až po jeho dopad na moderní svět. Doufáme, že prostřednictvím důkladné a obohacující analýzy rozšíříme naše znalosti a porozumění Bitva o Nanking (1937) a možná dokonce objevíme nové aspekty, které nás překvapí. Přidejte se k nám na této fascinující cestě po Bitva o Nanking (1937) a společně odhalíme její tajemství a významy. Nenechte si to ujít!

Bitva o Nanking
konflikt: Druhá čínsko-japonská válka

Trvání1.13. prosince 1937
MístoNanking a jeho okolí
Souřadnice
VýsledekJaponské vítězství
Strany
Čínská republikaČínská republika Čínská republika Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Velitelé
Tchang Šeng-č' princ Asaka Jasuhiko
Iwane Macui
Síla
100 000 200 000
Ztráty
6 000–10 000 mrtvých a zraněných
36 500—40 000 zabito v zajetí
1 953 mrtvých
4 994 zraněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Nanking probíhala od 1. do 13. prosince 1937 během druhé čínsko-japonské války mezi čínskou národní revoluční armádou a japonskou císařskou armádou. Předmětem bitvy byl Nanking, hlavní město Čínské republiky. Události, k nimž došlo bezprostředně po skončení bitvy, kdy japonští vojáci ve městě popravovali, znásilňovali a rabovali, vešly ve známost jako Nankingský masakr. Ačkoli Japonce jejich vítězství nadchlo a povzbudilo, masakr poškodil jejich světovou pověst. Navzdory Matsuiho očekávání se Čína nevzdala a druhá čínsko-japonská válka pokračovala dalších osm let.

Průběh bitvy

Nedlouho po vypuknutí války mezi Japonskem a Čínou v červenci roku 1937 se japonská vláda pokusila ukončit boje a usilovala o diplomatické řešení. Po vítězství v bitvě u Šanghaje však v japonské armádě zvítězili expanzionisté a dne 1. prosince bylo oficiálně schváleno tažení na Nanking. Úkol obsadit Nanking dostal generál Iwane Matsui, velitel japonské středočínské oblastní armády, který věřil, že jeho dobytí donutí Čínu vzdát se a tak ukončit válku. Čínský vůdce Čankajšek se ale rozhodl město bránit a jako velitele vojenských sil města určil Tchang Šeng-č'iho.

Video

Japonští vojáci se ze Šanghaje do Nankingu přemísťovali rychle a v průběhu cesty veškeré čínské síly porazili. Dne 9. prosince se pak dostali k poslední linii obrany, za níž byly již jen zdi města Nanking a následující den nařídil Matsui na město zaútočit. Po necelých dvou dnech intenzivních bojů se Čankajšek rozhodl město opustit a Šeng-č' nařídil svým mužům zahájit soustředěný útok, jímž by prorazili z obklíčení. Většina jednotek se ale zhroutila a čínští vojáci často v ulicích odhazovali zbraně a uniformy v naději, že se skryjí mezi civilním obyvatelstvem města. Japonci mohli začít obsazovat město.

Nankingský masakr

Podrobnější informace naleznete v článku Nankingský masakr.

I po 13. prosinci, kdy se japonské jednotky dostali do města, pokračovaly v odrážení odporu. V budovách města hledali čínské vojáky, kteří se zde mohli schovávat. Často však japonští vojáci zajali i nevinné civilisty a mnoho z těchto zajatců bylo popraveno; tento akt je znám jako Nankingský masakr. Společně s těmito vraždami docházelo ke znásilňování, náhodným vraždám, rabování či žhářství.

Podle Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ může být počet zavražděných civilistů a válečných zajatců vyšší než 200 000 a znásilněno mělo být více než 20 000 žen, a to včetně kojenců.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Nanking na anglické Wikipedii.

  1. Ikuhiko Hata, "The Nanking Atrocities: Fact and Fable," Japan Echo, August 1998, 51.
  2. CHEN, C. Peter. Battle of Nanjing and the Rape of Nanjing . . Dostupné online. 
  3. Kasahara "Nanking Incident" 1997, p 115
  4. Zhaiwei Sun. jds.cass.cn. 1997. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 9, 2015. (čínsky) 
  5. Masahiro Yamamoto, Nanking: Anatomy of an Atrocity (Westport, Connecticut: Praeger, 2000), 118. Yamamoto cites Masao Terada, planning chief of Japan's 10th Army.
  6. YOSHIDA, Takashi. The Making of the "Rape of Nanking". New York: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518096-1. S. 37–42. 
  7. Kasahara, s. 23–24, 52, 55, 62.
  8. Yamamoto, s. 43, 49–50.
  9. Kasahara, s. 50–52.
  10. Yamamoto, s. 44–46.
  11. Kasahari, s. 121.
  12. Hayase, s. 125–130.
  13. Kojima, s. 187–190.
  14. HyperWar: International Military Tribunal for the Far East . International Military Tribunal for the Far East . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HAMSEN, Peter. Nanjing 1937: Battle for a Doomed City. : Casemate Publishers (anglicky) 
  • YAMAMOTO, Masahiro, 2000. Nanking: Anatomy of an Atrocity. Westport, Connecticut: Praeger. (anglicky) 
  • Toshiyuki Hayase, 1999. 将軍の真実 : 松井石根人物伝. : . (japonsky) 
  • Tokushi Kasahara, 1999. 南京事件. Tokio: . (japonsky) 
  • Noboru Kojima, 1984. 日中戦争. Tokio: . (japonsky) 

Externí odkazy