V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Borská nížina, tématu, které postupem času vzbudilo zájem a zvědavost bezpočtu lidí. Borská nížina je prvek přítomný v různých aspektech každodenního života, od historie po vědu, přes umění a kulturu. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty, které dělají z Borská nížina téma, které stojí za to, abychom se jí věnovali a podrobně analyzovali. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme na cestu objevování a poznání, která nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci Borská nížina ve světě kolem nás.
Borská nížina | |
---|---|
Pohled na Borskou nížinu z Plaveckého hradu | |
Nejvyšší bod | 297 m n. m. (Mária Magdaléna) |
Nadřazená jednotka | Záhorská nížina |
Sousední jednotky | Dolnomoravský úval Malé Karpaty Myjavská pahorkatina Chvojnická pahorkatina |
Podřazené jednotky | Bor Dolnomoravská niva Gbelský bor Myjavská niva Novoveská plošina Podmalokarpatská sníženina Záhorské pláňavy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko |
Horniny | sedimentární horniny, sedimenty |
Povodí | Rudava, Malina |
Souřadnice | 48°36′17″ s. š., 17°14′17″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borská nížina je geomorfologický celek na západním Slovensku v Záhorské nížině, plošně jde o největší území vátých písků s rovinatým až pahorkatinným reliéfem s převahou borových lesů. Na jihu a východě hraničí s Malými Karpatami, na severovýchodě s Myjavskou pahorkatinou a na severu s Chvojnickou pahorkatinou a Dolnomoravským úvalem. Na západě je oddělen řekou Moravou od nížin Vídeňské kotliny v Rakousku.
Nejvyšším bodem Borské nížiny je kopec (297 m) u obce Borský Mikuláš.