Téma Botanická zahrada je tématem, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vzniku Botanická zahrada vyvolal velké množství debat a diskuzí v různých sektorech společnosti. Vyvolalo to zájem i kontroverze, s protichůdnými názory a protichůdnými postoji. Botanická zahrada má dopad v různých oblastech, od politiky a ekonomiky po kulturu a zábavu. V tomto článku prozkoumáme fenomén Botanická zahrada do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho vývoj a jeho vliv na dnešní svět.
Botanická zahrada je obvykle uměle vysazená zahrada, která prezentuje veřejnosti ucelené a odborně zpracované sbírky rostlin. Sbírky slouží také pro ekologickou výchovu a vzdělávání, i pro výuku zvláště středních a vysokých škol. Jedním z hlavních úkolů botanických zahrad je ochrana genofondu rostlin. Větší botanické zahrady také plní rekreační funkci městské zeleně.[zdroj?] Úkolem zahrad je udržovat živé sbírky a expozice a tím se podílet na ex situ ochraně planých i kulturních rostlin.
Charakteristika botanických zahrad podle Unie botanických zahrad ČR
Botanická zahrada pěstuje minimálně 500 taxonů či kultivarů rostlin.
Zahrada je otevřená veřejnosti alespoň po 2 měsíce v roce nebo slouží k pravidelné výuce.
Má tým pracovníků odborně způsobilý plnit kritéria pro činnost botanické zahrady a dbá o jejich soustavný odborný růst. Kvalita a počet odborného personálu odpovídá počtu pěstovaných rostlin.
Botanické zahrady mají rostliny obvykle viditelně označeny jmenovkami a funkční informační systém popisující expozice. Často pořádají vzdělávací a výchovné programy v oblasti botaniky, dendrologie, zahradnictví, lesnictví nebo ochrany přírody či akce pro veřejnost s podobným zaměřením.
Většina botanických zahrad vydává pravidelně Index Seminum v tištěné podobě nebo elektronicky a příležitostně Index plantarum nebo má seznam pěstovaných rostlin přístupný v databázi.
Pro činnosti zahrad je nutný odborně zpracovaný management sbírek a expozic trvalých kultur živých rostlin a zajištění kontinuity botanické zahrady, umožňující soustavné udržování a rozvoj sbírek.
Zřizovatelé botanických zahrad jsou
stát
města
vysoké školy
střední školy
akademie věd
soukromé subjekty
Reference
↑Roudná M., Holubec V. (2005): Genetické zdroje rostlink jejich ochrana a úloha botanických zahrad a arboret. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl.m. Prahy. ISBN80-903697-0-7
↑Sekerka P. (2005): Zpráva o stavu botanických zahrad ČR v roce 2004 - 2005. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl.m. Prahy. ISBN80-903697-0-7
Vlasta Šetelová a kolektiv: Botanické zahrady, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977
Milena Roudná, Petr Hanzelka: Botanické zahrady České republiky, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006, ISBN80-7212-441-2
Magdaléna Chytrá, Petr Hanzelka, Radoslav Kacerovský a kolektiv: Botanické zahrady a arboreta České republiky, Academia, Praha 2010, ISBN978-80-200-1771-0, ISBN978-80-200-1837-3