V současnosti je Brachiozoa tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Brachiozoa stal relevantním tématem, které ovlivňuje různá odvětví a společnost obecně. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu je Brachiozoa tématem, které vyvolalo vášnivé debaty a diskuze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Brachiozoa a prodiskutujeme jeho význam v dnešním světě.
Brachiozoa Stratigrafický výskyt: spodní kambrium - současnost | |
---|---|
Jazovka stopkatá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Oddělení | Bilateria |
Pododdělení | Lophotrochozoa |
Infrakmen | Brachiozoa Cavalier-Smith, 1998 |
Sesterská skupina | |
měkkýši (Mollusca) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brachiozoa (též ramenonožci v širším smyslu nebo chapadlovci v užším smyslu, tedy bez mechovců) je taxon prvoústých živočichů zahrnující chapadlovky a ramenonožce. Jejich vzájemné vztahy jsou nejasné. Podle molekulárních analýz se dělí na tři skupiny: Inarticulata, chapadlovky (Phoronida) a opornatky (Rhynchonelliformea), přičemž inartikuláta a chapadlovky jsou příbuznější; oproti tomu kombinované morfologicko - molekulární studie preferují chapadlovky jako sesterskou skupinu ramenonožců.
Hlavními společnými znaky jsou monociliátní pokožkové buňky, radiální rýhování a lofofor. Nápadný znak je schránka z uhličitanu vápenatého či fosforečnanů, u chapadlovek buď druhotně ztracenou, nebo nikdy nevytvořenou. Trávicí dutina má, jako u ostatních lofotrochozoí, tvar U, u některých ramenonožců je ovšem slepá. Žijí přisedle na mořském dně pomocí stvolu, filtrují mikroskopickou potravu (plankton, organické zbytky). Společný předek brachiozoí zřejmě měl schránku, ale pouze organickou (mineralizace schránky tedy proběhla několikrát nezávisle).