V dnešním světě se Bratříčku, zavírej vrátka (píseň) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už mluvíme o důležitosti výživy pro zdraví, boji za lidská práva, technologickém pokroku nebo oslavě zvláštního data, Bratříčku, zavírej vrátka (píseň) pokrývá nekonečné možnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bratříčku, zavírej vrátka (píseň), od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Budeme analyzovat, jak se Bratříčku, zavírej vrátka (píseň) vyvíjel v průběhu času, stejně jako výzvy a příležitosti, které v současnosti představuje. Připojte se k nám na této fascinující cestě po Bratříčku, zavírej vrátka (píseň) a objevte vše, co toto téma nabízí!
Bratříčku, zavírej vrátka je titulní píseň ze stejnojmenného alba českého protirežimního a exilového folkového písničkáře, básníka a výtvarníka Karla Kryla. Album nesoucí název písně Bratříčku, zavírej vrátka nahrál Karel Kryl v rozmezí let 1967–1968. Píseň následně vyšla ještě na druhé studiové Krylově desce Rakovina a také v různých reedicích a opětovných vydáních Krylových desek.
Titulní píseň je přímou reakcí na invazi vojsk varšavské smlouvy. Přestože Kryl na toto album sbíral písně již nějakou dobu, vydáno bylo až v roce 1969, což je i rok Krylovy emigrace do Německa. Větší část nákladu byla z politických důvodů skartována. Zvukovou složku Kryl točil ve studiu ostravského rozhlasu, vydání proběhlo ve vydavatelství Panton. Producentem alba se stal Jiří Černý.[1]
Text písně psal Karel Kryl přímo po srpnových událostech roku 1968. Z textu je patrná bezprostřední reakce na okupaci vojsk varšavské dohody, která předznamenala další události vývoje v Československu následujících dvaceti let – tedy dobu normalizace).[2]
| „ |
Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci, |
“ |
| — Karel Kryl[3] | ||
Píseň je složena v třídobém valčíku, nicméně Kryl ji svým svébytným způsobem hry na kytaru hrál šestiosminovým rytmem. Frázování zpěvu zcela neodpovídá Krylovu rytmu a způsobu hry. (Proto interpreti, kteří tuto píseň zpívali dále, si rytmus doprovodu upravovali a zjednodušovali.) Celá skladba je psaná v klasické Krylově tónině A moll (přičemž většina písní Karla Kryla vychází právě z této tóniny.) Kryl využil běžný písničkový rým AB, AB, tudíž rým střídavý. Verše jsou psány jambickým metrem. Celá píseň čítá čtyři sloky a jeden refrén, opakující se po každých dvou slokách, či strofách textu.
Refrén písně „Prší a venku se setmělo /.../“ je navíc úderný díky změně rytmu. Kryl zde přechází z houpavého a vybrnkávaného doprovodu do rázného valčíku s důrazem kladeným na první těžkou dobu.
| „ |
Prší a venku se setmělo, |
“ |
Celková nálada a emoce vyjádřené ve skladbě jsou veskrze pochmurného a tíživého charakteru, což navíc podtrhuje Krylův naléhavý styl zpěvu. V textu jako takovém se Kryl odvolává na svého mladšího bratra Jana Kryla.[4]
Kryl původní rukopis písně značně poupravil a proškrtal a původní verze textu se od finální poměrně liší. Proč se tomu tak stalo, nebylo objasněno. V originálním rukopisu písně se nacházejí následující slova:
| „ |
Bratříčku nevzlykej, |
“ |
| — Karel Kryl, původní varianta textu[5] | ||
Z dochovaných materiálů a rozhovorů je patrné, že text „Bratříčka’ vznikal velice impulzivně a rychle“ a v přímé a bezprostřední reakci na okolní dění.
Píseň ‘Bratříčku zavírej vrátka’ se stala symbolem ruské okupace Československa a následně zlidověla. Je součástí české národní historie, jedná se pravděpodobně o nejznámější Krylovu píseň. Skladbu zpíval následně mimo jiné kupříkladu Filip Topol.