V dnešním světě hraje Bugzilla zásadní roli ve společnosti. Ať už jde o oblast technologií, kultury, politiky nebo jakéhokoli jiného aspektu každodenního života, Bugzilla má významný dopad. Od svých počátků až po současnost je Bugzilla předmětem studií, diskusí a sporů, což vyvolává neustálý zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli Bugzilla v dnešní společnosti, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho význam v současném světě.
Úvodní stránka Bugzilly | |
| Vývojář | Mozilla Foundation |
|---|---|
| Aktuální verze | 5.2 (3. září 2024) |
| Operační systém | multiplatformní |
| Vyvíjeno v | Perl |
| Typ softwaru | Bugtracker |
| Licence | MPL |
| Lokalizace | ano |
| Web | www.bugzilla.org |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bugzilla je webová aplikace pro sledování chyb (bug tracking) původně vyvinutá a používaná organizací Mozilla. Jde o open source software s licencí Mozilla Public License, která je používána v mnoha proprietárních i open source projektech.
Bugzilla potřebuje ke své činnosti nainstalovaný webový server (například Apache) a databázový systém (například MySQL nebo PostgreSQL). Chybu může vložit kdokoliv a každá chyba je přiřazena konkrétnímu vývojáři. U každé chyby je možné evidovat řadu parametrů (popis, stav, závažnost, apod.) a lze k ní přidávat komentáře, záplaty (patches), ukázky dané chyby apod.
Význam pojmu chyba (bug) je zde velmi obecný, neboť se tato aplikace používá nejen pro evidenci chyb v pravém slova smyslu, ale i pro návrhy na vylepšení a požadavky nových funkcí. Podobné aplikace se z tohoto důvodu často nenazývají jako nástroje pro bug tracking ale jako nástroje pro issue tracking.
Bugzilla byla původně napsána Terrym Weissmanem v roce 1998 jako open source náhrada obdobného systému používaného v Netscape Communications Corporation. Původně byla napsána v Tcl, ale ještě před zveřejněním byla přepsána do Perlu. První dostupná verze byla Bugzilla 2.0.
Přesné požadavky pro instalaci popisují poznámky k vydání[1] a patří mezi ně: