V dnešní době se Carcharodontosauridae stalo tématem velkého zájmu a významu v dnešní společnosti. S neustálým pokrokem technologií a globalizací získala Carcharodontosauridae zásadní roli v našem každodenním životě. Od svého dopadu na ekonomiku a politiku až po vliv na kulturu a zábavu, Carcharodontosauridae dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Carcharodontosauridae, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Jaký je skutečný dopad Carcharodontosauridae na naši společnost? Jak se v průběhu let změnil náš způsob vidění a života Carcharodontosauridae? To jsou některé z otázek, na které se pokusíme v této vyčerpávající analýze odpovědět.
Carcharodontosauridae Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, před 154 až 91 miliony let | |
---|---|
Giganotosaurus carolinii, replika kostry | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | teropodi (Theropoda) |
Nadčeleď | Allosauroidea |
Čeleď | Carcharodontosauridae Stromer, 1931 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karcharodontosauridi ("ještěři se žraločími zuby") byli středně velcí až obří draví dinosauři (teropodi). V roce 1931 vytvořil německý paleontolog Ernst Stromer čeleď Carcharodontosauridae, dnes branou jako klad v rámci skupiny Carnosauria. Do této čeledi patří také jedni z největších známých teropodů všech dob - Carcharodontosaurus, Giganotosaurus, Mapusaurus a Tyrannotitan, přičemž téměř všechny tyto rody byly ve velikostní kategorii populárního tyranosaura.
Tito draví dinosauři žili v období pozdní jury a křídy asi před 154 až 91 miliony let především na subkontinentu Gondwana (Jižní Amerika, Afrika). Na základě několika objevů se zdá být pravděpodobné, že alespoň v některých obdobích života lovili ve smečkách. To bylo prokázáno přinejmenším u argentinského rodu Mapusaurus. Teprve po vyhynutí karcharodontosauridů v období turonu mohli na severních kontinentech převzít úlohu největších teropodů proslulí tyranosauridi. Fosilní objevy z posledních let ukazují, že také na území Evropy byli karcharodontosauridi již od doby pozdní jury poměrně hojní.
Poslední (nejmladší) dosud známé fosilie karcharodontosauridů jsou izolované zuby z Patagonie, pocházející z období pozdního turonu (stáří asi 92 až 90 milionů let).
Do většího kladu Carcharodontosauria spadají karcharodontosauridům blízce příbuzné taxony, jako jsou rody Siats, Veterupristisaurus nebo Lusovenator. Je také možné, že malí teropodi jako je italský rod Scipionyx, jsou ve skutečnosti mláďaty jakýchsi dosud nepopsaných karcharodontosauridů.
Největší zástupci této skupiny patřili k největším dravým dinosaurům vůbec, dosahovali délky přes 13 metrů a hmotnosti přes 6000 kg, jen jejich lebky dosahovaly délek v rozmezí 1,6 až 1,8 metru.
V průběhu evoluce karcharodontosauridů docházelo k redukci (zmenšování a strukturálnímu zjednodušování) předních končetin. Podobný mechanismus postupné redukce pozorujeme i u dalších skupin velkých teropodů, například u abelisauridů a tyranosauridů.
Vědecká studie, publikovaná koncem roku 2020, dokládá, že karcharodontosauridi rostli relativně pomalu (alespoň oproti tyranosauridům) a dožívali se celkově vyššího věku. Přinejmenším jeden jihoamerický exemplář žil možná až do svých 50 let. Tento dosud nepopsaný druh dospěl přibližně až mezi 35. a 49. rokem svého věku.