V dnešním světě je Chivský chanát tématem, které vzbuzuje zájem a pozornost lidí všech věkových kategorií, národností a životních stylů. Ať už kvůli svému významu v populární kultuře, jeho dopadu na společnost nebo jeho důsledkům ve vědecké oblasti, Chivský chanát dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Chivský chanát, analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po současnost zanechala Chivský chanát nesmazatelnou stopu v historii a nadále vyvolává debaty, úvahy a objevy.
Chivský chanát خیوه خانلیگی
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha
|
67 521 km² (rok 1911)
| ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
|||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.
V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.