Chrám svatých Borise a Gleba (Kidekša)
V dnešním světě získal Chrám svatých Borise a Gleba (Kidekša) v naší společnosti velký význam. Ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu, jeho významu v historické oblasti, jeho vlivu na politiku nebo jeho důležitosti ve světě zábavy, Chrám svatých Borise a Gleba (Kidekša) se stal tématem zájmu velkého počtu lidí po celém světě. V průběhu let vyvolal Chrám svatých Borise a Gleba (Kidekša) četné debaty a diskuse a také vzbudil zájem odborníků z různých oborů. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Chrám svatých Borise a Gleba (Kidekša) a jeho dopad na naši současnou společnost.
| Chrám svatých Borise a Gleba Церковь Бориса и Глеба | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Rusko |
| oblast | Vladimirská oblast |
| Obec | Kidekša |
| Souřadnice | 56°25′29,99″ s. š., 40°31′40,04″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Vladimirská a suzdalská eparchie |
| Zasvěcení | Boris a Gleb |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | staroruský |
| Výstavba | 1152 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | bílý vápenec |
| Další informace | |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 3310163003 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám svatých Borise a Gleba (rusky Церковь Бориса и Глеба) je pravoslavný chrám v obci Kidekša Vladimirské oblasti Ruska. Založen byl nejspíše roku 1152 za vlády Jurije Dolgorukého, který zde sídlil. Zasvěcen je Borisi a Glebovi, prvním ruským světcům. Od roku 1992 je v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie
Chrám vznikl v době, kdy byla Kidekša, dnes nepatrná vesnička asi 4 km od Suzdalu, sídlem Jurije Dolgorukého, rostovsko-suzdalského knížete. Na břehu řeky Kamenky se tehdy rozkládala jeho dřevěná pevnost s hradbami a valem o délce cca 1000 m. Nedaleko této pevnosti dal kníže pravděpodobně roku 1152 postavit bělokamenný chrám, zasvěcený prvním ruským světcům Borisi a Glebovi. Ten posloužil také jako hrobka pro jeho syna Borise Jurjeviče, Borisovu ženu Marii a dceru Jefrosinii. Při mongolském vpádu na Rus na počátku 13. století byl chrám poškozen, ale roku 1239 byl již znovu opraven a vysvěcen. To však již Kidekša pustla, neboť následníci Jurije Dolgorukého přenesli své sídlo jinam a obyvatelé postupně přesídlili zejména do nedalekého Suzdalu.
K největšímu zásahu do podoby svatostánku došlo na přelomu 16. a 17. století, kdy se propadla část klenby. V 60. letech 17. století proto získal chrám novou kupoli, klenby a některé sloupy. V této podobě se chrám zachoval dodnes. Roku 1780 vyrostl v bezprostřední blízkosti zimní chrám svatého Štěpána, osmihranná zvonice, svatá brána a ohrada. Vznikl tak ucelený církevní komplex.
Předmětem zkoumání archeologů se chrám svatých Borise a Gleba stal již v předrevolučním Rusku, dnes slouží jako muzeum. Od roku 1992 je v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.
Galerie
-
Církevní komplex v Kidekše -
Chrám svatých Borise a Gleba -
Vchod do chrámu -
Interiér (chrám slouží jako muzeum) -
Fragment původních fresek -
Interiér -
Původní klenby -
Chrám sv. Štěpána -
Nakloněná zvonice
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церковь Бориса и Глеба (Кидекша) na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám svatých Borise a Gleba na Wikimedia Commons
