V dnešní době je Csángó tématem na rtech každého. Od svého dopadu na společnost až po různé důsledky, Csángó upoutal pozornost širokého spektra lidí po celém světě. Ať už mluvíme o jeho vlivu v politice, ekonomice, technologii nebo jakékoli jiné oblasti, Csángó se ukázal jako téma hodné analýzy a debaty. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Csángó a co jeho přítomnost znamená pro budoucnost. Bezpochyby je Csángó tématem, které bude v nadcházejících letech nadále vyvolávat zájem a diskusi, a je klíčové pochopit jeho význam v současné krajině.
Csángó (rumunsky Ceangăi) je skupina obyvatelů v historickém Moldavsku (tedy mimo území bývalého Uherska), která v minulosti mluvila maďarským dialektem csángó, ale dnes už tímto jazykem hovoří menšina a převažuje rumunština, příp. moldavština. Rumuni je pokládají za (hungarizované) Rumuny, Maďaři za Maďary. Od pravoslavných Rumunů se odlišují zejména svým římskokatolickým náboženstvím a kulturou. Žijí kolem města Bacău.
Jejich původ je nejistý, možná jde o Sikuly, kteří sem přišli ve 12. či 13. století.
Podle posledního sčítání z roku 2002 se v župě Bacau označilo jen 4 317 osob za Maďary a 796 osob za Csángó, v roce 1859 bylo Maďarů resp. Csángó v oblasti 37 825. Maďarské zdroje přesto uvádějí, že dnes existuje asi 60 000 maďarštinu ovládajících Csángóů resp. ztotožňujících se s římskokatolickým obyvatelstvem oblasti, jehož je kolem 250 000, a podle toho odhadují, že je Csángóů až 110 až 260 tisíc.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čángóovia na slovenské Wikipedii.