Cukrovar Modřany

V současné době je Cukrovar Modřany tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem. Postupem času se Cukrovar Modřany stal základním prvkem v každodenním životě lidí. Ať už v práci, společensky nebo osobně, Cukrovar Modřany hraje zásadní roli ve způsobu, jakým žijeme. V průběhu historie se Cukrovar Modřany vyvíjel a přizpůsoboval potřebám a požadavkům společnosti a stal se tématem neustálého studia a výzkumu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dopady Cukrovar Modřany v každodenním životě a také jeho vliv v různých oblastech a sektorech.

Cukrovar Modřany
komín zaniklého cukrovaru
komín zaniklého cukrovaru
Základní informace
ArchitektMatěj Blecha
Výstavba1861
Zánik2005
Další majiteléPrvní česká a.s. pro rafinování cukru v Modřanech
Poloha
AdresaKomořanská 52, Praha 4 - Modřany, ČeskoČesko Česko
UliceKomořanská
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cukrovar Modřany (První česká a.s. pro rafinování cukru v Modřanech) je zaniklý průmyslový objekt v Praze 12, který se nacházel na pravém břehu Vltavy v jihozápadní části Modřan.

Historie

Cukrovar byl postaven na pozemcích bývalého Panského mlýna, které roku 1861 koupil stavitel Zloch a započal s jeho výstavbou. Ještě nedokončenou stavbu prodal podnikateli Urbánkovi, který ji téhož roku na podzim dokončil.

Stavbu projektovala a stavěla firma Josefa Blechy z Karlína, zařízení dodala Daňkova strojírna. V říjnu roku 1881 firma iniciovala a finančně podpořila stavbu železnice z Vršovic do Modřan. Roku 1891 měl cukrovar 827 zaměstnanců a 35 parních strojů.

Prvními produkty rafinerie byly až do roku 1939 bílé homole, které po spodním odříznutí vážily v průměru 12,5 kg. Výrobní proces probíhal na půdách, v sušárně a balírně a trval 14 dní. 17. listopadu 1925 bylo do prvního člunu naloženo 307,5 tun krystalového cukru určeného pro Anglii. Pod cukernými sklady poté firma Lanna postavila vlastní přístaviště.

Ve 20. a 30. letech 20. století rozšířil výrobu o produkci kávových kostek, limonády, marmelády a šuměnek. Patentované čajové kostky "Elča" (Elitní čaj) k přípravě 1/2 litru čaje měly citronovou nebo rumovou příchuť. Roku 1934 zavedl ing. Bauer jako svůj patent výrobu luxusních barevných kostek "Bridge".

Pro výrobu marmelády byly používány vlastní zdroje ovoce - plody peckovin osázených na všech okolních pozemcích. Vysazeno bylo celkem 900 stromů, z nichž se některé dochovaly na východ od původního řepného složiště.

Roku 1936 do Modřan přesídlila bonbonárna "RA RA" s vysoce kvalitními čokoládovými výrobky.

Ochranná známka

Ochranná známka byla úředně schválena 26. ledna 1862:

"Dvouocasý lev v ní symbolizuje české podnikání. Později k němu přibyla šesticípá hvězda, jako symbol židovského finančního kapitálu, a kotva, znamenající, že veškerý export se nakládal do lodí přes Hamburk, i když šel do jugoslávských přístavů. Dole umístěné číslo B 280 znamená, že sídlo finanční správy bylo ve Vídni a písmeno B je odvozeno od německého názvu Čech - Böhmen."

Po roce 1948

Po skončení druhé světové války byl cukrovar začleněn do České společnosti pro průmysl cukerní v Praze. Výroba na kávovně byla ukončena a bonbonárna "RA RA" zrušena. Do podniku Orion Modřany poté přešla část zaměstnanců. 1. ledna 1950 byly k závodu připojeny cukrovary v Uhříněvsi a Berouně a název organizace se změnil na Modřanské cukrovary, n. p. se sídlem v Modřanech. 1. ledna 1979 vznikla Výzkumná a vývojová základna cukrovarnického průmyslu, do které byl začleněn Výzkumný ústav cukrovarnický, který využíval cukrovar Modřany jako svůj experimentální závod.

Po roce 1989

Cukrovar se stal součástí státní akciové společnost Cukrspol Praha-Modřany a spolu s touto společností byl privatizován.

Roku 2005 byly provozní stavby cukrovaru zbořeny, zachován zůstal pouze jeden z komínů (výstavba 1927, firma Brát a spol.), objekt sodovkárny (výstavba 1935, projekt Hukal a spol.) a vrátnice s trojúhelníkovým štítem (výstavba 1917, stavitel Pokorný).

Panský mlýn

Původní Panský mlýn stával u řeky pod cukrovarem. Roku 1928 byl vykoupen a zrušen navigačním fondem a jeho mlýnské zařízení bylo odstraněno, aby "nepřekáželo plavbě po Vltavě". Mlýn (dům s věžičkou) sloužil ve 20. století jako kanceláře.

Odkazy

Reference

  1. a b c d ÚMČ Praha 12: Historie modřanského cukrovaru. 10.9.2010. Dostupné z WWW.
  2. Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. S. 127 - 128.

Literatura

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 14: Jihovýchodní Praha, s. 239-240, č. 288.
  • Hansl, František, ed. a Fiala, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., složený l. obr. příl. S. 633. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy