V moderním světě se Dýmějový mor stalo tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a podmínek. S rozvojem technologií a globalizací převzal Dýmějový mor vedoucí roli v různých aspektech našeho každodenního života. Ať už v pracovní, vzdělávací, kulturní nebo sociální sféře, Dýmějový mor vyvolal debaty, úvahy a protichůdné názory. V průběhu historie Dýmějový mor označoval důležité milníky a významně ovlivnil způsob, jakým žijeme a komunikujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Dýmějový mor, analyzujeme jeho dopad, vývoj a projekci do budoucna.

Dýmějový mor nebo bubonický mor je jedna z forem moru, smrtelné nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis.
Dýmějová forma moru je na člověka přenášena blechami (druhy Pulex irritans, Xenopsylla cheopis), které se infikovaly na nakaženém hlodavci (hlavně na kryse, která však příznaky netrpí, protože nemoc svého přenašeče nehubí). Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance. Následuje zánět lymfatické soustavy, který se projeví boulemi („dýmějemi“) v oblasti mízních uzlin.
U „bubonicky“ zánětlivě zvětšených uzlin jsou prvotní symptomy velmi podobné množství jiných chorob, což způsobuje obtíže a zdržuje od včasné diagnózy.[1]
Po krátké inkubační době dochází k prudkému zvýšení teploty, doprovázenému třesavkou, bolestmi v kloubech a únavou. Pro bubonickou formu je charakteristický hnisavý zánět mízních uzlin, hlavně v tříslech a podpaží. Časem dochází k prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou sepsi. Plicní forma probíhá jako těžký zápal plic s velmi vysokou smrtností. Při neléčené bubonické formě je smrtnost kolem 60 %, při léčbě antibiotiky významně klesá. Z antibiotik jsou účinné chloramfenikol, aminoglykosidy a chinolony. V místech výskytu je též dostupné preventivní očkování.
Y. pestis proliferuje uvnitř lymfatických uzlin, kde je schopna se ubránit zničení buňkami imunitního systému jako například makrofágy a způsobuje tak lymfoadenopatii. Y. pestis má dokonce schopnost napadat imunitní systém.[2]
