Děvana Mírová je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu v moderní společnosti. Po léta je Děvana Mírová předmětem studia, diskusí a sporů v různých oblastech, včetně politiky, vědy, kultury a historie. Jeho význam a dopad na životy lidí z něj činí téma velkého významu pro pochopení dnešního světa. V průběhu let se vyvinulo široké spektrum názorů a pohledů na Děvana Mírová, což přispělo k obohacení znalostí a pochopení tohoto fenoménu. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších perspektiv a úvah o Děvana Mírová s cílem analyzovat jeho dopad a význam v současné společnosti.
Děvana Mírová | |
---|---|
Narození | 14. ledna 1922 Praha |
Úmrtí | 2003 (ve věku 80–81 let) |
Povolání | keramička a sochařka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Děvana Mírová-Matašovská (14. ledna 1922 Praha, Československo – 2003) byla česká keramička. Studovala u Josefa Kaplického a Otto Eckerta. Tvořila keramické objekty, nádoby či vázy malých rozměrů. Autorsky se též podílela na velkorysých keramických realizacích pro architektonické stavby (například československý pavilón na výstavě Expo 67 v kanadském Montréalu nebo výzdoba televizního vysílače na Ještědu). Spolu s keramičkami Lydií Hladíkovou a Marií Rychlíkovou vyzdobily svými výtvory okolí pražské stanice metra Invalidovna na Sídlišti Invalidovna.