Je tolik věcí, které bychom mohli říci o var1. Jeho dopad je nepopiratelný, ať už ve společnosti, v historii nebo v našem osobním životě. Vliv var1 je tak obrovský, že bychom mohli strávit hodiny dohadováním o jeho důsledcích. Od svého narození až po současnou roli zanechal var1 ve světě nesmazatelnou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty var1, od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho význam ve vědecké oblasti. Připravte se na ponoření do fascinujícího vesmíru var1 a objevte, jak utvářela svět, který dnes známe.
Dienzenhoferovy sady | |
---|---|
Dienzenhoferovy sady | |
Lokalita | Smíchov, Praha, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′30″ s. š., 14°24′29,88″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dienzenhoferovy sady jsou prostor veřejné zeleně na levobřežním předmostí Jiráskova mostu v Praze, Smíchově. Jsou ohraničeny ulicemi V Botanice, Matoušova a Zborovská. Jednou z hlavních dominant sadů je asi 20 metrů vysoký dub letní s obvodem kmene přes 3,75 metru (v roce 2019), který byl 26. ledna 2005 prohlášen památným stromem (s účinností od 17. 2. 2005).
Dienzenhoferovy sady nesou jméno význačného českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který v těchto místech postavil v roce 1735 barokní pavilon - řádový dispenzář jezuitů (kvůli stavbě Jiráskova mostu byl stržen).
Zahrada se stala majetkem malostranských jezuitů. Poté byla přeměněna na botanickou zahradu, kterou zde nechala v roce 1775 vybudovat Marie Terezie.
Zahrada v blízkosti Vltavy byla ale často zaplavována, proto byla roku 1898 přemístěna na druhý břeh Vltavy do ulice Na Slupi, kde je dnes Botanická zahrada Univerzity Karlovy. V místech staré zahrady vzniklo tzv. Ferdinandovo nábřeží s činžovními domy a Ferdinandovým sadem.
Současná podoba Dienzenhoferových sadů pochází z roku 1929, z doby stavby Jiráskova mostu. Další dominantou sadů, kromě památného dubu, je moderní fontána ve tvaru cívky, zrekonstruovaná koncem 20. století.