Dynamické DNS
V dnešním světě se Dynamické DNS stal opakujícím se tématem nesporného významu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku nebo každodenní životy lidí, Dynamické DNS dnes nabylo značného významu. Jeho vliv není omezen na konkrétní oblast, ale zahrnuje různé aspekty od technologie po kulturu. S pokrokem globalizace se Dynamické DNS stal společným bodem zájmu ve všech koutech světa a vyvolává debaty, úvahy a akce, které se snaží porozumět a řešit jeho rozsah a dopad. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Dynamické DNS a jeho důsledky na různé aspekty moderního života.
Dynamické DNS (anglicky Dynamic DNS, zkratka DDNS) je označení systému, který umožňuje v reálném čase aktualizovat záznamy uložené o internetové doméně na DNS serveru. Nejčastěji se jedná o propojení názvu počítače s dynamicky přidělenou IP adresou, což umožňuje používat pro spojení s počítačem stabilní DNS jméno místo neustále se měnící IP adresy. Systém je využíván v lokálních sítích nebo pro počítače, které se připojují k různým poskytovatelům připojení k Internetu.
Princip funkce
Protokol DDNS popisuje RFC 2136 a RFC 2845. Pro ruční obsluhu lze použít program nsupdate, ale ne vždy se však DDNS pro aktualizaci DNS používá. Například program ddclient odesílá žádosti o změnu v DNS pomocí HTTP protokolu a jeho příkazu GET.
Charakteristickým rysem DDNS je nastavení velmi krátké doby cachování DNS záznamů (v řádu minut), což zajistí, že nebude díky záznamu v cache používána zastaralá IP adresa, protože jsou záznamy v případě potřeby získány přímo z hlavních DNS serverů příslušné domény.
Záznamy na DNS serveru lze chránit pomocí TSIG autentizace, která používá hash klíč HMAC-MD5. Nevýhodou je, že klíč se musí nahrát na každém klientu. Microsoft vyvinul alternativu GSS-TSIG, která pro autentizaci využívá protokol Kerberos, takže není potřeba na stanice nahrávat ověřovací klíče. GSS-TSIG je navržen ke standardizaci a je jediným podporovaným ověřovacím prostředkem pro Microsoft Windows 2000, Windows XP a Windows 2003.
Příklady použití DDNS
- V lokální síti stanice dostane pomocí DHCP protokolu svoji IP adresu. Součástí DHCP dotazu může být i jméno stanice, takže DHCP server (nebo i sama stanice) může okamžitě pomocí DDNS zapsat do příslušné internetové domény jméno počítače a jeho IP adresu. Stanice je tak po přidělení IP adresy automaticky zařazena i do DNS.
- Uživatel, který se připojuje k různým poskytovatelům internetového připojení, může pokaždé mít jinou IP adresu. Aby protistrana nemusela pro připojení k jeho počítači složitě zjišťovat IP adresu, zajistí uživatel ihned po připojení k Internetu zápis pomocí DDNS, který propojí stálé internetové jméno s právě použitou IP adresou.
- DDNS je součástí Active Directory, jejíž doménové servery si do DNS ukládají SRV záznamy, aby je mohly stanice při přihlašování do Active Directory snadno nalézt. Stejný způsob se používá i při přihlašování do starší Windows NT domény. Přihlášená stanice pomocí SRV záznamů zavede pomocí DDNS do internetové domény své jméno a IP adresu, takže je ostatními počítači snadno dostupná. DDNS je dnes v těchto sítích preferovaným způsobem překladu jména na IP adresu počítače a protokoly NetBEUI a WINS jsou považovány za zastaralé. DNS server BIND podporuje pouze schéma TSIG definované v RFC 2845.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dynamic DNS na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dynamické DNS na Wikimedia Commons - RFC 2136 – Dynamic Updates in the Domain Name System (DNS UPDATE) (anglicky)
- Dynamic DNS Provider List (anglicky)
- A web based DDNS server for Linux - Hosting/Extending DDNS services (anglicky)
- A web based DDNS server for Windows - Hosting/Extending DDNS services (anglicky)
